Udělat někomu sendviče většinou není považováno za vymezení se vůči šovinismu, sexismu a genderovým stereotypům. V neodolatelném podání Jade Hameister, která se sexistickými poznámkami nenechala odradit a postavila se jim po svém, však bylo. Jak se s dementními komentáři vtipně a s grácií vyrovnávají další ženy?
Mateřství je nepřenositelná zkušenost. Může nabývat mnoha odstínů. Od těch světlých a zářivých až po ty neutěšené, temné. Různé odstíny mezi sebou také moc rádo kombinuje. Pohled na ně přináší projekt MAMA. Fotokniha, která se nebojí ukazovat i to, co bolí.
Irsko. 80. léta. Těsně před Vánocemi. Takové maličkosti. Sníh se tiše sype na zem a milosrdně přikrývá všechny naše hříchy. Z měkké bělostné pokrývky ostře vystupují obrysy místního kláštera a s ním i hanebná historie Magdaleniných prádelen.
Letošní ročník Equal Pay Day ukázal, že ačkoliv jsme na tom v ČR líp než třeba v Afghánistánu, rovné šance a příležitosti stále nemáme. Ženy si nadále odírají hlavy o skleněné stropy a je jedno, zda jsou vrcholové manažerky nebo matky v domácnosti.
Prázdnota by mohla patřit k tomu nejlepšímu, co jsem letos v žánru sci-fi přečetla. Vypráví příběh o blízké budoucnosti roku 2042. Žádné sci-fi to ale vlastně není. Prožíváme to každý z nás. Přímo teď.
Targaryenům jsem nikdy dvakrát nefandila. Přišli mi zbytečně elitářští a nabubřelí. Pravda, měli draky a slušivé zaklínačské vlasy. Na to, aby se vyrovnali mým oblíbeným Starkům, to ale nestačilo. Když se podíváme na všechny citáty kolem dračího rodu, zjistíme však, jak strašně podobný nám vlastně jsou.
U nás v knihovně vytvořili novou sekci. LGBT+ témata pro mládež. Vybrala jsem si Poslední dny Archieho Maxwella. Útlá knížka je perfetkním příkladem, proč tím, že budeme věci skrývat a nemluvit o nich, své děti nechráníme, ale spíš jim zaděláváme na pěkný průser.
Často slýchávám, že tetování není vůbec originální a má ho dnes snad každý. Nad normálními a obyčejnými věcmi se ale pozastavujeme málokdy. Už vůbec nad nimi neprotáčíme panenky a neříkáme "ježiš!", kdykoliv je vidíme. Tetování je skutečně normální. Stejně tak potetovaní lidé. Pojďme se k nim tak i chovat.
J.R.R. Tolkien je Pan Mistr. Pro mě teda určitě. 2. září uplynulo 50 let od jeho smrti. Asi není náhodou, že jsem v místní knihovně při vybírání knížek pro děti narazila právě na tuto knihu. Ačkoliv je určená především dětským čtenářům, rozhodně není jen pro ně.
Neomezenej Kuba, Wheel Cherry, BABL, ten na vozíku...to všechno a ještě mnohem víc je Jakub Strouhal. Letos vydal básnickou sbírku Haloklina (jev, kdy se nad mořskou vodou drží voda dešťová a díky různé hustotě zůstávají oddělené). V jeho básních jedním směrem proudí těžká hutná témata hodná pozornosti a nad tím vším teče určitá lehkost. I přes různou hustotu se občas smísí.