Moje druhá knížka Kojící Spock. Začíná přesně tam, kde předchozí Těhotnej Buddha skončil. Já jsem na JIPce a moje dcera Serafína někde v inkubátoru. Situace sice není beznadějná, ale zoufalá ano. Stres, vyčerpání, nemožnost být spolu tak, jak bychom si přáli, kupící se diagnózy a palčivý strach o život toho křehkého tvora kdesi v inkubátoru.
„Když je všechno úplně v řiti, musíš přestat bojovat a jen bejt. I to je někdy dost. Buddha uprostřed chaosu…“
Těhotenství je prej nejkrásnější období v životě ženy. Ale některý mámy dostanou hned napoprvý pěkně po hubě. Namísto romantický idey vznešený madony jsou KO uprostřed arény, v zvětšující se louži vlastní krve…
