Je fascinující, jak křehká je rovnoprávnost žen. Jak tenký je lano, na kterým balancujou ženský práva a svobody. Jak snadno z už jednou vydobytých výšin zase můžou sletět dolů. Do bordelu, na hubu.
Hardware je brilantní kniha vycházející z poctivých kyberpunkových kořenů. Subžánru, který spojuje sci-fi, vědeckotechnické magorie a ulici, bráško. Zkrátka když vezmeme vznešenost a technickou dokonalost, rozšíříme jí úsměv ocelovým hákem a vyhodíme ji ven mezi spodinu...
Při honbě za tím, aby se z nás stal lepší, moudřejší a laskavější člověk, si na sebe často pleteme bič. Ten může a nemusí mít svý opodstatnění. Každopádně je náš. Velkej problém nastává, když se šviháme býkovci, co na nás upletl někdo jiný...
O princezně trochu zakleté je mimořádně dobře napsaná kniha. Většina pohádkových knih neurazí ani dospělý jedince. Toto je ale onen vzácný případ, který si bude dospělý natajno dočítat na záchodě, aby věděl, jak to dopadne...
Chodec, hlupák Bralovská, Eso Rimmer, turkobijce...určitě jste stejně jako já zaregistrovali, že ve sci-fi a fantasy žánru je naprosto epická koncentrace přiléhavých přezdívek a pojmenování. Eso Klára. To si hned můžu připadat jako frajer, i když zrovna někde postávám jak tvrdý Y...
Stáčení temného piva místy připomíná školní povinnou četbu před zavedením státních maturit. Než si tam člověk mohl naházet takmer čokoľvek od Kinga až po Palahniuka. Po přečtení povinný četby ale většinou nepřichází katarze..
Ledový království u nás kdysi hodně frčelo. Princezny Annu i Elsu teď hodně válcuje hajnej Robátko a malá čarodějnice. Až se ale Fína dozví, že Anna znakuje, možná změní názor...
Už je to nějaká doba, co jsem napsala článek o multipotencialitě. Počáteční nadšení, že můžeme být takový, jaký jsme, po čase vystřídala hořkost. Multipotencialita a především přístupy k ní mě začaly iritovat. Přemýšlela jsem proč, když se sama za mulťáka považuju?
První školní den. Fína jde do první třídy. Moment, který jsem si donedávna nedokázala představit ani v nejhašišovějších snech. V nich často bývaly drápy, chapadla, hodně se tam lítalo a bojovalo s upíry, ale nikdy v nich má dcera nešla do školy...
Ačkoliv je to už přes dva roky, co tahle bichle úctyhodných proporcí překročila náš práh, dostala jsem se k ní až teď. Vlastně nevím, co mi tak dlouho trvalo. Chtěla jsem si prostě jen počkat na kulatý výročí a přečíst si ji ve vší parádě? To se mi vskutku provedlo. Pevnost - průvodce fantastickými světy, letos oslavila dvacítku. A to už je co říct...