Blog

Životní průsery a life-hacky a jak na sebe být laskavý v obou případech.
Předsudky, tabu a odvrácená stránka mateřství. Vše pocukrováno špetkou lásky k fantasy/sci-fi a tělesným modifikacím všeho druhu. Akademickou češtinu zde nehledejte.

Chlapec, krtek, liška a kůň: hodně obrázků a sem tam zamyšlení nad smyslem života

Letos byla na citáty do Kojícího Spocka nejprotěžovanější kniha Chlapec, krtek, liška a kůň. Až si ji přečtete, pochopíte proč. Možná si myslíte, že už jsem s tou dětskou literatutou trapná. Může být. Pravda je, že ten, kdo si myslí, že je tahle knížka jenom pro děti, je trouba a ochuzuje se o hodně moudrosti.

Na konci vesmíru, nikoli však s dechem

Na další Legii s názvem Na konci vesmíru jsem čekala přesně tak dlouho, co trvá cesta do Díry a zpět. Ponorka způsobená nedostatkem jiných podnětů pro mě byla stejně devastující jako pro ostatní členy posádky. Na rozdíl od nich jsem však já dostala knihu, zatímco oni již tradičně přes hubu.

My o vlku a lupus za humny

Vlci jsou úžasná stvoření. Fascinují mě, co se pamatuju. Nikdy by mě ale nenapadlo, že si jednoho vypěstuji přímo uvnitř sebe. Při procesu vyrovnávání se s diagnózou máme každý svůj coping mechanismus. Mně funguje šibeniční humor, mluvit o tom a konkrétně v případě mýho lupusu si číst všechno dostupný právě o vlcích.

Hory zpívají – fascinující dějiny Vietnamu

Moje knižní cestománie pokračuje. Po Litvě jsem v knize Hory zpívají zavítala do Vietnamu. I tato kniha velmi poutavým a osobitým stylem rozšiřuje obzory. Vietnam je víc než Pho bo a spolužačka s těžko vyslovitelný jménem, které proto raději říkáme Blanka. Mnohem víc.

Kapitán Amerika vydržel celý den. Jak dělá houževnatost z obyčejných lidí superhrdiny?

Slovo houževnatost na mě působí až vulgárně. Připomíná mi nějakou lascivní, už na pohled odpudivou houbu, která si nestydatě tyje na vzrostlém kmeni. Asi to není úplně mimo - houby umí být houževnaté. A naštěstí to v sobě máme i my.

Krysy Apokalypsy – můj nejšťastnější sňatek z rozumu

Trilogii Krysy Apokalypsy mám podepsanou (a orazítkovanou) v knihovně už od minulého Comic conu. Mám s ní trochu komplikovaný vztah. Ačkoliv to nebyla láska na první pohled a pustila jsem se do čtení z čisté vypočítavosti, po přečtení nějak nevím, co se životem. Přečíst znovu? A pak ještě jednou?

Témata:

Podpořte mou tvorbu

Aby se ze mě nestala zombie, je dobrý mě občas pozvat na kafe a větrník. Pokud vám mé texty dávají smysl, připojte se k mojí komunitě na Forendors

Získáte:

Menu