První kniha, kterou jsem přerušila svou delší čtecí pauzu, byla Nestvůra z Essexu. Byl to očekávaně příjemný (proto jsem si ji vybrala) a neočekávaně feministický zážitek (kdybych tušila, tím spíš bych si ji vybrala).
Přátelé, v pátek a sobotu si volíme svýho prezidenta. Dalo by se říci, že po tom, co tam deset let seděl Miloš Zeman (nebo pádloval na člunu, nebo byl hermeticky uzavřen v akváriu...) už nemůžeme sáhnout vedle. Tak prdlajs! Můžeme...
Mohlo by se zdát, že můj život ztratil na lesku, jelikož jsem toho v mnohém roce zatím mnoho nepřečetla. To je pravda. Za to se věnuju jiným kratochvílím. Začala jsem opět chodit do divadla. Zlý jelen byl první truňk po nezamýšlený abstinenci...
Vypadá to, že jsem se na starý kolena stala idolkou malých holčiček. Nežádala jsem o to. Nijak výjimečně jsem se o to nezasloužila. Když je to ale jednou tady, můžu říct jen jediný: "Je to dar!" A neposrat to.
Vystřižený scény - pozdní sběr Bloo...bloo...bloopers. Je fajn vědět, že některý věci se prostě nemění. Jsem dáma na úrovni, umím…
Dát do kupy 100 věcí, který dělaly můj život v loňským roce hezčím, nebylo úplně jednoduchý. Stovka je prostě stovka. S postupně přibývajícími položkami jsem si ale jen potvrdila svou domněnku, že se mám krásně...
Dělat spoustu různorodých věcí může být pěkný průser...nebo naopak velká paráda. Veronika Krištofová, autorka knížek o Eliášovi, je žena mnoha talentů a schopností. Herečka, scénáristka, divadelní režisérka, píše knihy a autorské hry, dělá interaktivní vzdělávací programy do škol, má galerii...Všechno elegantně kombinuje a stíhá, nic a nikoho nehází přes palubu a jako správná kapitánka pluje tam, kam jí velí srdce (btw nejlepší kompas)...
Mám za sebou hezký rok. Po celkem dlouhý době mi nikdo neumřel a ani jsem se nemusela strachovat o ničí život a zdraví. Přesto jsme měla na novej rok v očích slzy. Proč? Inu, řítit se životem jako Bugasseratti Monopost má svý výhody. Zválcuju všechno…blbý je, že občas i sebe.
Co přinesl rok 2022? Ke konci roku není pro samý bilancování kam šlápnout. Co se povedlo a co radši zametem pod koberec na příště. Připojuju se se svým osobním ohlédnutím za dva dvojkou i já. Take it or leave it.
Spad je nejlepší kniha od Františka Kotlety so far. Na souborko jsem se vrhla v době adventu. Načasování ale vlastně nemohlo být lepší. SPAD je totiž, ačkoliv na to vůbec nevypadá, dost vánoční čtení...