Blog

Černá šťáva je knížka povídek, po který jsem naivně sáhla s tím, že si dám něco nenáročnýho, oddychovýho. Netušila jsem, že chtít po Černý šťávě oddech je podobná strategie jako „je ti blbě po včerejší párty? To se musí přepít!“

Zvláštní jako život

Knížku jsen familiérně překřtila hned po první povídce na Černou chandru a vyděšeně jsem se sama sebe ptala, do čeho jsem se to zase pustila. Takhle si, Kláro, představuješ relax? To ale neznamená, že si Černá chandra (teda šťáva) nezaslouží pozornost. Spíš naopak. Je to zvláštní knížka. Hodně zvláštní. Ale takovej už je, hádám, celej život, ne?

Zelená míle po křovácku

Knížka je zajímavou fúzí různých stylů. Jednotlivý kusy by se snad nemohly lišit víc. Najdeme tu úvodní křováckou verzi Zelený míle „Zpěv na sestřinu cestu dolů“, u který mě celou dobu mrazilo. Smrt dokáže zatopit, ale už dlouho se mi nestalo, že by mě na stránkách knihy dokázala i takhle vyděsit.

Často mi sere, často jsem z ní smutná, zvlášť, když nějakej imbecil odkrouhne mojí oblíbenou postavu, ale abych byla paralyzovaná celých 15 stran a po přečtení chtěla už navždy objímat svý děti, aby mi je náhodou někdo nevyrval z náruče?

Tři cikáni a TO

Dál tu máme baskervillskou variaci (ne psem, ale atmosférou) na písničku Tři cikáni od Asonance. Ten první hrál a ten druhý ten se smál a ten třetí zpíval lady dady jady dady ou. Pamatujete? Pak přichází laskomina pro milovníky klauna TO. Červený nosy jsou v povídce, kam se podíváš, a příjemný to opravdu není.

Dům čeho?

V jedný povídce utíkají sloni ze zajetí a celý příběh nám zprostředkujou právě oni. Být chvíli slon je cool. Následuje život v sektě očima chlapce, který tam vyrůstá. Mimochodem rozklíčovat, co je to ten dům tří a dům mnoha mi chvíli trvalo. Schválně, jak dlouho to bude trvat vám.

Bizarní generace

Každá povídka je úplně jiná, každá je jedinečná. I když to není vždycky jednoduchý čtení, dost z nich se týká smrti, je to tak nečekaný, tak bizarní, tak jiný, že se to prostě nedá odložit. Margo Lanaganová je přitom autorka fantastiky pro děti a mládež. No, jestli jim servíruje tohle, tak se máme v další generaci na co těšit!

Chandra dobrá, chci nášup

Chvílemi jsem měla pocit, že čtu Pěnu dní. Smutek, realita tak neskutečná, že vlastně nevím, na čem jsem, a jak lepra všeprostupující poetika. Něco tak nepochopitelnýho a hlavně krásnýho, že by knížka mohla být klidně dvakrát tlustší.

Nekonečná Černá šťáva

Co se Černý šťávy týká, chce to nedávat na první dojem. Zapomenout na košilatý storky, ačkoliv k tomu obal (i název) vybízí, a prostě si to bez předsudků přečíst. Slibuju opakovatelný (kolikrát záleží na vás) čtenářský zážitek.