Chameleon je roztomilý zvířátko, který mění barvu podle prostředí, ve kterým se nachází. Funguju podobně. Akorát naopak. Ukazuju barvu, která s daným prostředím většinou koliduje, protože tam chybí. Drsňák nebo něžná a pečující víla? Zvládnu obojí.
Lidé mě mají tendence zařazovat do naprosto odlišných kategorií. Je celkem normální, že mi někdo řekne, že jsem až moc drsná a vzápětí někdo další, že jsem jemná a něžná. O co tady jde? Bavíme se o tý stejný osobě? Vidíte a slyšíte dobře?
Všude zdejší, nikde doma
Co se pamatuju, funguju ve společnosti jako vyrovnávač. Vyvažovatel. Vnáším do pléna přesně to, co mám pocit, že tam v daný okamžik chybí.
Ten proces je naprosto nevědomý. Nepřemýšlím nad tím. Prostě se to děje. Když o tom píšu, zdá se to jako úžasná vlastnost. Přináší velký hodnoty do okolního uspořádání. Mě to ale vlastně spíš sere. Zjišťuju, že vlastně nikde nejsem úplně doma. Vždycky zastávám ten pól, co tam chybí, a tudíž tam nepatří. Kde mi je teda dobře?
Celý článek si přečti na Pickey.
Proč Pickey?
Aby se z autora nestala zombie, je dobrý ho občas pozvat na kafe a větrník. Pokud ti mý texty dávají smysl, podpoř mě zde.
Čau. Jsem Klára a jsem tak trochu mimozemšťan. Přicházím v míru.
Píšu blog Spocklidem – moje životní průsery a life-hacky: jak se zvednout, když ti život dá přes hubu, jak k sobě být laskavej a být v pohodě s tím, že občas v pohodě nejsi.
P.S. Bacha na popkulturní odkazy! Nerdský kořeny nezapřu. Navíc mám neslyšící dceru a to je občas slušný sci-fi. Více zde.
