Není žádnou výjimkou, že knížky, které pořídím dětem, čtu nakonec já. Nejinak tomu bylo i u Gábi, schovej se. Nejsou tam dinosauři, jednorožci a dokonce ani Spiderman. Přesto si ji nesyslete jen pro sebe a čtěte ji i dětem. Přináší totiž v light verzi naprosto autentický prožitek života židovské rodiny za druhé světové války.
Z vděčnosti za přežití
Někteří lidé přesvědčili sami sebe, že stačí, když se nás zbaví, a všechny jejich potíže zmizí.
Kathy Kacer, autorka, která napsala příběh malé Gábinky, má židovské kořeny. Její mamince, jež se stala předlohou pro hlavní hrdinku v knížce, bylo zhruba 12 let, když jí do života zasáhl nacismus se svým konečným řešením židovské otázky. Segregace, útlak a šikana se nevyhly ani jejich rodině. Před deportací do koncentračního tábora se Gábince a její mámě nakonec podařilo utéct a až do konce války se obě skrývaly v malé horské vesnici poblíž polských hranic. Nakonec skončily v Severní Americe, kde se později narodila a vyrůstala i malá Kathy.
Ta kvůli tomu, že se jim podařilo přežít, bere jako své poslání předávat pravdivé informace o holokaustu. A to hlavně dětem. Ono to má svou logiku. Čím dříve jsou v nás implantovány semínka respektu k odlišnostem, schopnost vést dialog a hledat společná řešení, tím snáze se k těmto „léčivkám“ dostaneme i v dospělosti. I přes všechny filtry, které nám může nastavovat naše okolí.
Podle skutečných událostí
Snažily jsme se samy sebe přesvědčit, že když uděláme ještě tuhle jednu věc, nic dalšího se nestane.
Malá Gábi (Gabriela Offenberg Kacer) vyrůstá s maminkou a tatínkem na statku v malé slovenské vesnici. Obklopena milujícím prostředí, posvátností chvil, které jí přináší její víra, a kamarádkami, s nimiž se může dělit o všechno, nečeká, že by se tato idyla mohla jakkoliv změnit. Vždyť tady je přece v bezpečí a zrovna včera se jim otelila kráva a to telátko bylo tak krásné!
Se svou kamarádkou Ninou si vzájemně vyměňují zkušenosti z křesťanských a židovských svátků. Gábi se tak byla podívat na svaté přijímání do katolického kostela, zatímco Nina přišla ke Gábi na Pesach, kde poprvé ochutnala macesy. Ne všichni Židé ale měli takové štěstí na chápavé okolí. Mnozí sousedé se na ně dívali se směsicí odporu a obav. Několik Gábinčiných kamarádů takhle zbili. Podobné věci se občas stávaly. Jakmile k nim došlo, dospělí pak většinou jen řekli, že se s tím nedá nic dělat a ať si těch dětí radši nevšímají.
Situace se ale záhy měla ještě zhoršit. I na zapadlou dědinu pomalu začínají prosakovat poplašné zprávy z Německa. Jak židé v Berlíně nesmí mít auta, jezdit tramvají a nemohou nakupovat ve stejnou dobu jako ostatní lidé. Brzy si změn všimne i malá Gábinka, která začíná od spolužáků dostávat mnohem větší čočku. Dokonce se od ní dřívější kamarádi začínají odvracet, „protože je Židovka a Židé mají menší mozek“. Je Gábinka ještě v bezpečí?
Neubližujte dětem ani zvířatům
Naše životy nám byly postupně odebírány a s každým dalším nařízením jsme byli o něco vyděšenějí.
Pro mě je příběh ještě mnohem silnější právě tím, že ho celý vypráví malá holčička. Odmala na mě mnohem silněji působí, když se ubližuje dětem a zvířatům. Je jedno, jestli se jedná o knihu nebo o film, jakmile seberete holčičce panenku nebo se vám utopí v bažině kůň, neznám se. A to zabavení majetku (včetně panenek a hospodářských zvířat) ve prospěch Německa bylo v zásadě to nejmenší, co se Židům za druhé světové války dělo. Koneckonců to, jak je silné, když se do příběhu zapojí dětští hrdinové, je patrné už ze Schindlerova seznamu. Hledejte holčičku v červeném kabátku.
Nesmíme zapomínat
Každý den jsme se snažily si namlouvat, že bude líp. A každý den se zdálo, že je ještě hůř.
Knížka je děsivá ve své dětské čistotě a upřímnosti. 9.3. byl Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného Tábora v Osvětimi. Největší jednorázové vraždy československých občanů. Nacisté tehdy zabili 3791 mužů, žen a dětí. V plynových komorách, zastřelením nebo ubitím. Nesmíme zapomínat. Historie se moc ráda opakuje. Zvlášť pokud se k ní nestavíme čelem a zavíráme před ní oči. A to, co si jednou připomínáme my, je fér učit i naše děti. Ve slabším odvaru samozřejmě. A k tomu je Gábi, schovej se! ideální.
