Vypadá to, že jsem se na starý kolena stala idolkou malých holčiček. Nežádala jsem o to. Nijak výjimečně jsem se o to nezasloužila. Když je to ale jednou tady, můžu říct jen jediný: „Je to dar!“ A neposrat to.
Holčičí síla nezná hranic
Poslední dobou se mi často stává, že mi někdo s takřka provinilým úsměvem řekne: „Já ti musím něco říct! Možná se na mě budeš zlobit. Ty se strašně líbíš mojí dceři.„ Počkej, počkej. Jak bych se mohla zlobit?! Bejt idolkou malých holčiček? V dnešním světě? Velká čest i zodpovědnost.
Holčičky jsou namíchaný z vícera těst. Buď v sobě mají jemný éterický buket princezen, víl a elfích královen, nebo ostrý kořeněný tóny trollích bojovnic, samurajek a zabíječek upírů. Každá holčička má vlastní směs, která se v čase může proměňovat. Přitom jedna poloha nevylučuje druhou. Můžeš bejt princezna, vole, bejt kurva éterická a přitom mít pár nepřátelských skalpů za páskem.
Nutno podotknout, že ani jedna varianta pro nás není zrovna výhodná…
Celý článek si přečti na Forendors (Pickey).
Proč mě podpořit na Forendors?
Jsem introvert, který rád přemýšlí nahlas. K tomu mi pomáhá psaní. A když už je to jednou napsaný, přece to nevyhodím. Zvlášť když to může pomoci i někomu dalšímu. Třeba tobě.
Aby se ze mě nestala zombie, je dobrý mě občas pozvat na kafe a větrník. Pokud ti moje texty dávají smysl, podpoř mě zde.
Čau. Jsem Klára a jsem tak trochu mimozemšťan. Přicházím v míru.
Píšu blog Spocklidem – moje životní průsery a life-hacky: jak se zvednout, když ti život dá přes hubu, jak k sobě být laskavej a být v pohodě s tím, že občas v pohodě nejsi.
P.S. Bacha na popkulturní odkazy! Nerdský kořeny nezapřu. Navíc mám neslyšící dceru a to je občas slušný sci-fi. Více zde.
