Když potřebujeme udržet pohromadě svět, do kterého nám před chvílí vrazila demoliční koule, bereme zavděk vším. I romantikou. Hrad ve Skotsku je vánoční čtení do těžkých časů, které nikoho neuvrhne do ještě větší deprese. Jako bonus vás navíc teplo krbu i sladová whisky prohřejí až na kost.
Získat pevnou půdu
Štěstí prý nespočívá v okamžiku, kdy nalezneme dokonalého člověka, ale tehdy, když ho jako takového začneme vidět. Platí to i o knihách. Přes brblání o nekonečně dlouhých popisech Středozemě i stížnosti, proč je v knize víc poznámek pod čarou než samotného textu, bychom jistě našli pár skutečně dokonalých knih. Hrad ve Skotsku takovou knihou rozhodně není. K dokonalosti má asi tak daleko jako já k profesorce astrofyziky.
To je ale na něm vlastně úžasné. Nechává prostor, abychom se zamysleli, kde nám v životě utíká teplo, jak můžeme bolavé rány zacelit a znovu získat pevnou půdu pod svýma zadělanýma bagančatama.
Katka doporučuje
Na knížku jsem dostala doporučení od Katky Kalivodové Foltánkové aka Literární alchymie. Katka je spisovatelka a už řadu let vede kurzy tvůrčího psaní. Odebírám její newsletter, kde pravidelně sdílí tipy na knížky, novinky z literárního světa i literární soutěže, ve kterých můžete ukázat, co ve vás podřimuje. Doporučuji odebírat. Ke štěstí by mi tenkrát stačilo jen pár indicí. Skotsko, starý hrad, blížící se Vánoce. Katka to ale v e-mailu popsala trochu víc cozy, že by neodolali ani mnohem větší morousové.
Prvoplánové až hanba
Hrad ve Skotsku je romantický příběh o Izzy, která už má po krk vztahů, do nichž vkládá vždy mnohem víc než její polovice. Podědila chátrající hrad ve Skotsku, kam se nyní vrací z kurzu vaření a má s ním velké plány. Jedním z prvních hostů je tajemný profesor historie, který…bla, bla, bla. Už od začátku víte, jak to celé dopadne. Je to tak prvoplánové, že by vás z toho dokonce mohly rozbolet zuby, kdyby vás už dávno nebolely z perníčků a lineckého cukroví. Ale víte co? O to tady vůbec nejde.
Gurmánská cestománie
Je to první knížka, kterou jsem od Julie Caplinové četla. Julie pracovně procestovala všechna zákoutí Evropy a na svých cestách poochutnávala kde co. Šťastná to žena. Na základě svých cestovatelsky-gurmánských zkušeností pak začala psát knihy. Příběh je vždy o tom samém. Dívka se špatnou zkušeností se vztahy putuje s bolavým srdcem někam, kde ještě nikdy nebyla. Tam se objeví tajemný ON a je to v suchu. Nic moc, já vím.
Musím se vám k něčemu přiznat. S mým tátou máme takovou guilty pleasure. Společně koukáme na filmy podle knih Rosamunde Pilcherové. Familiárně jí říkáme Pichlerka. Vůbec nám nejde o příběh. Ten to navíc stejně nemá. Důležité jsou nádherné záběry doverských útesů, venkovských sídel apod. Julie v tom celém má navíc horkou čokoládu, dortíky a konvice s horkým čajem.
Svět může být v pořádku
Odmyslíme-li si předvídatelnou storku, dostáváme to, co teď potřebujeme všichni opět cítit – že svět může být zase alespoň na chvíli v pořádku a že se kvůli tomu nemusíme zbláznit, ale stačí nám k tomu jen pár hořících polen v krbu, zachumlat se do deky a dát si horký čaj.
Kdoví? Možná teď půjdou na odbyt právě všechny prvoplánové příběhy, jelikož zmatku, děsu, chaosu a nejistoty je kolem tolik, že se potřebujeme cítit jistě aspoň někde. Pokud vám jistotu nedokáže poskytnout pár masivních bloků kamenného hradu Kinlochleven, pak už nevím. Pokud nejste jako já příznivci Skotska, nezoufejte. Můžete si zajet třeba do Kodaně, Brooklynu, Paříže, Chorvatska či Irska.
Otevřte Hrad ve Skotsku
Takže přátelé! Oprostěte se od předsudků. Nejsou na místě. Začtěte se do knihy, která je schopna vám při troše spolupráce z vaší strany vrátit do života lehkost, radost a víru v přátelství, lidskou komunitu a lidství vůbec. A to rozhodně není málo. Tak si udělejte hrnek teplého nápoje, jak káže konvence, zabalte se do chlupatý deky, ze který nevylézejte a otevřte Hrad ve Skotsku.
