Před Vánocemi se mi doma sešly dvě knížky. Byli jsme tu vždycky od Filipa Titlbacha a Měsíční kámen od Sjóna. Každá z nich je úplně jiná, ale vzájemně se potvrzují. Příběh Mániho Steina dokazuje, že LGBT+ tu skutečně byli vždycky a ačkoliv doba trochu pokročila, pořád jsme celkem v řiti.
Mlýn na mumie je báječné čtení. Velmi květnaný důkaz, že život JE krásný. I když na to kolikrát nevypadá. Dost možná jakákoliv moje další slova nejsou potřeba. Prostě si sundejte klapky z očí, rozhlédněte se kolem a zakousněte se do tohoto chutného literárního prasátka vzpruženého kaštanovo-lanýžovou nádivkou. Tečka.
Knížku Frankenstein z Bagdádu jsem si pořídila hlavně kvůli Jitce Jeníkový, překladatelce. Taky proto, že s literaturou arabskýho světa nemám až na Rúmího básně a pohádky Tisíce a jedné noci žádný trvalejší vztah. Když nechci odsuzovat, ale pochopit, musím se dovzdělat, že ano!
Punk znám. Několik let jsem jím žila a v soft rodičovský verzi v tom pokračuju dosud. Na splatterpunk* jsem kápla až s Organickou oprátkou. Pokud platí Picassovo "Vše, co si dokážete představit, je skutečné", tak potěš koště. Takový prasárny si totiž zdaleka nepředstavuje jen Koubek.
První kniha, kterou jsem přerušila svou delší čtecí pauzu, byla Nestvůra z Essexu. Byl to očekávaně příjemný (proto jsem si ji vybrala) a neočekávaně feministický zážitek (kdybych tušila, tím spíš bych si ji vybrala).
Dělat spoustu různorodých věcí může být pěkný průser...nebo naopak velká paráda. Veronika Krištofová, autorka knížek o Eliášovi, je žena mnoha talentů a schopností. Herečka, scénáristka, divadelní režisérka, píše knihy a autorské hry, dělá interaktivní vzdělávací programy do škol, má galerii...Všechno elegantně kombinuje a stíhá, nic a nikoho nehází přes palubu a jako správná kapitánka pluje tam, kam jí velí srdce (btw nejlepší kompas)...
Spad je nejlepší kniha od Františka Kotlety so far. Na souborko jsem se vrhla v době adventu. Načasování ale vlastně nemohlo být lepší. SPAD je totiž, ačkoliv na to vůbec nevypadá, dost vánoční čtení...
Když je venku zima, že bys psa nevyhnal, přichází čas na vlčí záležitosti. Čili Jacka Wolfganga. Kreslená pozvánka do světa, kde zvířata dosáhla takový úrovně emancipace, že chodí po dvou, oblékají se, mluví více než jedním jazykem, navštěvují zaměstnání a mají stejná práva jako lidi. Aspoň tak to na první pohled vypadá...
Kristýna Sněgoňová je česká autorka sci-fi a fantasy a neskutečně sympatický člověk. Že je největší spisovatelka všech dob, může znít trochu nadneseně, rozhodně má ale slušně našlápnuto, aby jí jednou byla. A to nejen proto, že píše tak, jak by ženy podle veškerý logiky psát "neměly". Hold our beers!
Nezbednice Mona je malé ptáčatko, mládě salašníka horského, které se chystá na první velkou cestu do teplých krajin. Byl by to další tuctový příběh o tom, kterak neposlušné dítě k rozumu přišlo, kdyby se v něm nenakouslo velmi důležité a pro děti často kontroverzní téma. Téma smrti.