Co se stane, když vezmete jednoho oceňovanýho scenáristu a jeho ryze osobní příběh a počmáráte s nim cca 300 stránek?
„Krajina půlnočních stínů“ – několik hodin kvalitní zábavy a koňská porce mrazení v zádech, který trvá. A trvá. A trvá…
Zatracený obrázky
Od doby, co mam děti, je to u nás s komiksama trochu problém. Obrázky. Ty zatracený obrázky!
Dokud děti neuměj číst, veškerý násilí, démoni, obludy a sprostý slova jim zůstávaj bezpečně skrytý na stránkách knížek. Schovaný v pro ně nečitelnejch hieroglyfech. A tak se i literaturou s hvězdičkou můžu bezpečně zaobírat jen kousek od rostoucího leg(d)ovýho zámku Anny a Elsy.
Obrázky jsou ale silný médium. Prakticky jedinej kanál, kterýmu děti rozuměj (moje obzvlášť). Na nich neskryjete vůbec nic.
Uspávala jsem Barnabáše a snažila si lámat ruce tak, aby nic ohrožujícího neviděl. Stejně jsem občas slyšela: „Jee! Co je to za pána?“, když ukazoval na zelenou zrůdu se žlutejma očima…
Krajina půlnočních stínů
David Grey je ostřílenej policajt z Los Angeles. Slušnej chlap. Žije pro svojí práci, a protože dělá vraždy, nemá o ní nouzi…než přijde o duši. Propadne skulinou v chodníku a ocitne se mezi stínama. Ztracenejma, odmítnutejma, okradenejma…všema těma, co byli přehlížený tak dlouho, až opravdu přestali bejt vidět. Veteš, kterou nikdo nechce.
David má rok na to získat svou duši zpátky. Když se mu to nepodaří bude mrtvej, nebo se z něj stane ona děsivá zelená zrůda.
Vydává se na dlouhou cestu do New Yorku. Putuje uličkama, městama i vlastnim svědomim a začíná mu bejt jasný, jakou cenu bude muset zaplatit…
Možná přijde i John Lennon
Kniha, ve který se míchá veskrze prozaickej pouliční život s horrorovejma prvkama a filozofickejma pasážema, vznikala dvacet let. Kromě poselství, že hranice mezi světlem a stínem je fakt tenká a lze ji v mžiku překročit, jsem si pro sebe odnesla hlavně to, jakou moc má soucit, kterej jedinej nás může zachránit před zmizenim.
Miniatura „Drahocennosti“ o místě, kde se skladujou všechny nedokončený díla těch, co umřeli moc brzo, aby je stihli vytvořit, je příjemně osvěžující bonus. Možná přijde i John Lennon…
