
Křivé ostří by mohlo být obyčejným příběhem o trpaslících. Vyprávěním o tom, jak se skupina svéhlavého železného lidu ocitne v lidském světě, zemi malých mužů a žen, kterými pohrdá, a po drobných peripetiích si za nějaký čas k některým z nich vytvoří jistou náklonnost.
Křivé ostří by skutečně mohlo být takovým poctivě a obyčejně zábavným trpasličím vyprávěním. Jenže není. Je mnohem víc.
Truhla plná pokladů
„Už ráno věděl, že tenhle den nebude stát za nic.“
Číst Křivé ostří je jako probírat se truhlou plnou pokladů na zaprášený půdě dědovy chalupy. Je tam neskutečně vrstev šatstva a artefaktů, z nichž každý stojí za zmínku. Když budete dost odvážný a trpělivý, budete mít srdce otevřený a nezaleknete se sem tam nějaký špíny, prachu a pavouků, dohrabete se i k jádru.
Cesta s velkým C
„Jsme otroky tradic, otče.“
„Jsme jejich strážci, synu.“
Křivé ostří je pro mě především cesta. Cesta o hledání sama sebe. O chápání a přijetí toho, kdo skutečně jsem, a odvaze jít s tím s plným vědomím vlastní zranitelnosti ven. Příběh napsala Martina Dari Antonínová. Až půjdete po knize pátrat, nenechte se zmást obálkou, na který je jméno Martin D. Antonín. Autorka totiž prošla tranzicí – za mě velmi odvážnou a úctyhodnou cestou přijetí svýho skutečnýho já světu (a kolikrát i sobě) navzdory.
Únik k sobě
„Nevytvoříš nic, čímž už dávno nejsi.“
Křivé ostří mělo být především skvělá zábava (a je!), autorka tehdy potřebovala „hlavně únik do jiných světů a fungovalo to báječně.“ Nicméně příběh její cesty se nepřímo odráží i v jednotlivých postavách. Jak sama říká: „Tři hlavní postavy Křivého ostří pro mě byly trojicí osobností, které jsem v sobě tehdy měla nebo chtěla mít.“
Trio za všechny vousy
„Když mu kladl na srdce, aby s někým jednal v rukavičkách, oblékl si plátové.“
Postupně se tak setkáváme se třemi hlavními hrdiny. Rhanem, synem trpasličího krále a následníka trůnu, který se o sevřené tradice svého národa nezajímá ani trochu a chtěl by radši být kovářem. Rhan je „silák schopný chránit své blízké i sám sebe, překážky pro něj neexistovaly a všechno prostě převálcoval.“
Mladý panoš Jenik z Polomi, syn kupce, který si koupil šlechtický titul, by se zase chtěl stát rytířem. Svůj stín a stín svého otce však nejde jen tak překročit a všichni mu to dávají dost jasně najevo. „Nejistý kluk, který se pokoušel získat důležitou pozici ve světě, strašně moc na tom makal, ale stále trpěl pochybnostmi, zda na to má.“
A Bětka? „Holka, které se podařilo začít v nepřátelském světě život, který jí nebyl souzen ani nabídnut. Tou jsem žila nejvíc, i když do románu přišla až později.“
„Tehdy, když jsem to psala, jsem to takhle neanalyzovala. Ti tři prostě vlítli na stránky a byli tam. Dneska…jsem až na větvi z toho, jak moc je to celé o mně. I když to vidím jen já:) A proto pro mě Křivé ostří vždycky bude strašlivě důležité.“
Všichni jsme jen křivé ostří
„S tím se určitě domluvím, bude to rozumný muž na svém místě. Zhluboka se nadechl a popřál dobrého večera. Pěst toho rozumného muže mu zlomila nos.“
Každý z ústřední trojice je v podstatě takovým křivým ostřím, kterýmu se všichni vysmívají a nejradši by ho překovali, aby bylo konečně „správně“. Co když ale není chyba v ostří, ale jen v pohledu, který se na něj dívá? Co když nás pokřivuje právě ta snaha zapadnout, být „správně“ a „v pořádku“, zkrátka takový, jak se od nás očekává?
Trpasličí vývar
„Jeden je slepý? Opravdu? Vzhledem k tomu, že jsem si toho ani nevšiml, tak to asi nebude zas až tak vážné.“
Křivé ostří je samozřejmě i pořádnej trpasličí vývar. Žádný šizení. Jako když vystřihnete nejlepší scény z Hobita a natáhnete je na osm set stran tří (zatím!) dílů. Garantuju, že všechny scény à la „Rozbij talíř, třískni flaší“ si budete velmi užívat.
Vyber si správný vydání
Četla jsem vydání, kde byla i dvě další pokračovaní. Zdvořilostní návštěva – geniální situační drama vyprávěný z úhlu tří postav, aneb co jste vždycky chtěli vědět o myšlenkách svých spolubojovníků, ale báli jste se zeptat.A Stříbrná díra, kde už končí veškerá sranda a začíná jít do tuhýho.Já se osobně moc těším na vydání, který ponese jméno Martina Dari Antonínová. To si koupím jako první a chci ho i s podpisem!
Najdi si svý poselství
Suma sumárum. Křivé ostří, knížka úctyhodných rozměrů, je příběh o důležitosti cti a tradic, ale i o tom, jestli lze z těch tradic vyrůst a spíš než jít a dopřát si krásnou smrt, si dopřát krásnej život.
Na poselství knížek je skvělý, že si každej najde to svý. Poselství, ke kterýmu jsem se dohrabala já, je: co hodláš udělat se svým jediným báječným životem? Kým se rozhodneš být? Dělej, jak myslíš, ale zkus u toho bejt sám sebou.
Za spolupráci děkuji Martině Dari Antonínové💜

