Ledový drak byl vůbec první knížka, kterou jsme Serafínce četli. V době, kdy za ní ještě nemohly chodit návštěvy, už jí u inkubátoru seděl sám G.R.R. Martin a vyprávěl jí příběh, kterej s tim jejim má až příliš shodný rysy.
Zimní dítě a ledový drak
Adara je zimní dítě. Přišla na svět uprostřed nejkrutější zimy. Start do života neměla nejšťastnější. Možná proto byla vždycky trochu jiná než ostatní děti. Nikdy si s nikým moc nerozuměla.
Za to se ale ničeho nebála. Ani děsivýho ledovýho draka, kterej za sebou nechával jen smrt a zmrzlou zemi. Protože právě ona věděla, že ten kus ledu máme ve svym srdci všichni. Jen některý z nás ho uměj dobře skrejvat.
Andersen Západozemí
Ledový drak je příběh plnej melancholický poetiky Hanse Christiana Andersena zarámovanej světem Her o trůny. Pohádka, kterou Jon Sníh v dětství slýchával od chůvy.
Příběh o válce, o smrti, o vině. Příběh o rodině, o oběti i o přátelství na těch nejpodivnějších místech…
Knížka, kterou byste nejspíš zhltli na jeden nádech, ale možná si jí budete chtít spíš dávkovat. Po lžičkách.
A pak ty ilustrace! Louise Royo jsem uznávala jako klasika žánru, ale nikdy jsem ho neměla ráda. Sorry, Louisi, vše odpuštěno. Tohle si zvládnul na výbornou!
Slibnej začátek
Že je to na malinkýho půlkilovýho človíčka až moc velký sousto? Může bejt. Pro některý děti to ale naopak může bejt celkem slibnej začátek.
Můžeš bejt natolik drsná, abys lítala na ledovym drakovi, kterej se dle pověstí nedá osedlat, natož zkrotit a přitom nedovolit, aby ti zamrzlo srdce. Můžeš prožít cokoli, střetnout se s nejrůznějšími věcma, ale vždycky můžeš zůstat člověkem. Nezlomit se a přežít.
Za mě krásný poselství. Minimálně Fína si ho vzala za svý a žije ho každej den.
