Vypadá to, že LGBT je nejskloňovanější zkratka posledních dní. A právem. Protože se dějou věci, který by se rozhodně dít neměly.
Úchylnej výstřelek
Asi by mě to nemělo překvapovat. I ženy jsou dodnes vnímány jako méněcenný. Slabší chlapi s kozama. Proč by tedy měla být situace u LGBT lidí jiná, když ti za lidi ani považováni nejsou. Je to jen „módní výstřelek“ nebo „úchylka“, která by se měla léčit. Nicméně, i tak jsem si myslela, že jsme dál. Že se nebude vraždit kvůli tomu, čemu nerozumíme. Nechápu tě, kámo, tak tě zabiju, co říkáš? WTF?!
Názor je víc než život
Hluboce mě zasáhlo, že názor může i ve 21. století mít větší váhu než život. Zpráva o smrti Matúše a Juraje mě vyděsila. Fakt se tohle může stát? Dneska? A doslova za humny? Juraj byl nebinární a Matúš bisexuál. Oba byli zastřeleni v baru Tepláreň (obdivuju ten smysl pro humor, jak říká Amanda Palmer: „Ve chvíli, kdy si nedokážeme dělat srandu z temnoty, temnota vítězí.“). Byl to čin předsudečného násilí. Byli zabiti kvůli své identitě.
Slova mohou zabíjet
Čekala bych, že to některý lidi, zvlášť ty na vysokých postech, který s tím můžou něco dělat, donutí k zamyšlení a přehodnocení, jak se o LGBT+ mluví v médiích. Slova evidentně mají obrovskou sílu a mohou ve výsledku i zabíjet. Tak leda hovno! Taková vlna homofobie mě zaskočila. Někteří experti jako Matovič museli okamžitě vydat prohlášení, že oni jsou teda chlapi a čistý heteráci. Díky, fakt. To jsme potřebovali vědět. K čemu a proč teď? To jste to chtěli jako odlehčit? Nebo?
To je neštěstí!
Paní Kovářová se zase nechala slyšet, že homosexualita (už jen to slovo homosexuál popírá jakoukoli jinou identitu člověka než tu sexuální) je pochopitelně neštěstí a žádný rodič by si tuto orientaci pro své dítě nepřál. Gaye pak můžeme tolerovat v momentě, kdy se odklidí žít někam na venkov, kde tím nikoho neobtěžují. Ale chtějí-li se veřejně hlásit ke svý identitě, chodit do gaybarů („jsou vůbec zvláštní sortou míst“), tak to je už na pováženou.
Komu cpeš…
„Proč nám to pořád cpete?!“ ozývá se ze všech stran. Přátelé, kamarádi. Několik tisíc let byla LGBT lidem dost ostře, často násilím cpaná heterosexuální kultura a nikdo se jich na jejich názor neptal. Když si byl jinej, musel jsi to hodně skrývat, jinak ti hrozila perzekuce, stíhání, tresty i zabití. A dodnes hrozí. Mainstreamová kultura bílých a heterosexuálních (ehm, ano… mužů) jela na plný obrátky.
…tu heterosexuální kulturu?
Projevovalo se to ve všem a všude. Např. Afroameričani se ještě donedávna mohli ve filmech objevovat jen jako služky a šoféři. Teď, když vidíme v Zaklínači černýho elfa, můžeme se zjevit. Zkurvená korektnost! Máte pravdu zkurveně korektní to je, ale z tý hetero strany, která není schopná uznat, že se doba (naštěstí!) trochu proměňuje a že je tomu třeba přizpůsobit pravidla hry. Myslím, že to veškerým menšinám dlužíme.
Křičí, protože je neposloucháme
Jediný důvod, proč je o různých menšinách menšinách občas trochu víc slyšet, je omezování jejich práv. Když někoho zaženete do kouta, musí řvát, aby ho bylo slyšet. Stejně tak to bylo s Me too, Black live matters, teď je to s LGBT. Oni nechtějí nic jiného, než mít stejný práva jako všichni. Třeba feminismus sere určitý sorty lidí (poněkud zvláštní sorty, není-liž pravda?) doteď. A to už jsme si jako ženy nějaký práva vydobyly. Tenkrát v zlatý éře Elizabeth Cady Stanton musely chlapům vyloženě praskat hlavy, jak bylo holky pořád vidět a slyšet.
Šikana většiny
V souvislosti s LGBT se často mluví o šikaně většinový společnosti (viz třeba Zuzana Majerová Zahradníková z Trikolory). Za mě blbost. Nikdo ti nebude strkat hořící třísky pod nehty, když někde použiješ blbej termín, ale neměl by ses chovat jako idiot, když na to budeš taktně upozorněn. Neznalost tě může omluvit, když jsi pak schopen se za ni omluvit sám. Stejně by tě nemělo překvapit, že budeš označen za homofoba, když se jako homofob chováš. Fakt by mě zajímalo, jak to prakticky vypadá, když vás LGBT šikanují a omezují? Nějakej konkrétní příklad?
Homofobie se dá léčit
Nepotřebujeme léčit identitu LGBT+ lidí stejně jako nepotřebujeme léčit ‚nepřizpůsobivý‘ ženy jako hysterky tím, že jim odstraníme dělohu. Být lesba, gay, bisexuál, transgender nebo queer není nemoc. Nemůže za to špatná výchova ani toxické vztahy v rodině. Homofobie je nemoc. Je svým způsobem přirozené, že se bojíme toho, co neznáme, ale řešením není to zakázat. Musíme o tom mluvit. Educate yourself. Když se budu bát pavouků, potřebuju v tu chvíli pracovat se sebou, ne zakazovat pavouky a pořádat na ně celospolečenský hony.
To, co my všichni
LGBT+ lidé nechtějí zas tak moc. Chtějí jen to, co my všichni. Žít svobodně a v bezpečí ve svý zemi, milovat, koho chtějí a mít právo s ním uzavřít sňatek. Pro někoho úplně běžná životní norma, pro LGBT celkem nedosažitelný sen. Dopřejme jim sluchu, dopřejme jim jejich práva, na který mají dle Ústavy právo. Hledejme, co nás spojuje, respektujeme se navzájem ve svých odlišnostech a problém bude vyřešen.
Trochu jinej diskomfort
Pokud ti to přijde moc, myslíš si, že LGBT jsou všude a duha na tebe útočí snad i ve spánku, tak se zamysli, proč ti to tak vadí. Důležitej point je, že tvá míra diskomfortu (kdy se můžeš rozhodnout, co za zprávy budeš číst a jakej obsah budeš konzumovat na sítích) je trochu někde jinde než míra diskomfortu LGBT. Umřít za to, kdo jsem, je trochu větší oběť, než se smířit s tím, že LGBT byli jsou a budou právoplatnou součástí naší společnosti a mají právo zde být stejně jako my.
Připoj se k výzvě Společně proti nenávisti, která apeluje na vládu a parlament ČR k přijetí konkrétní legislativy na ochranu LGBT+ lidí, rodin a dětí (manželství pro všechny, posílení právní ochany LGBT+ v trestním zákoně, ukončení povinných kastrací trans lidí). Všichni jsme lidi a všichni máme právo na svý práva, mezi nimiž právo na život hraje prim.
