Mamizace nebo mamifikace je proces, po kterým se ze samostatný a nezávislý osoby stává matka – speciální živočišnej druh. Tento proces je celkem neúprosnej. Rozhodně větší kruťas než přirozenej výběr. Při mamizaci se nikdo na nic neptá. Ta se prostě děje a bere s sebou vše, co uzná za vhodný.
Jako sněť
Když jsem si tímhle procesem procházela já (a vlastně pořád procházím, protože je to jako sněť, co prorůstá dál a dál do čím dál hlubších vrstev), myslela jsem si, že je nutný kompletně zahodit svý ego (což je částečně pravda), od základu překopat svojí osobnost a stát se někým úplně jiným.
Prapodivný nuance nechat
Je jasný, že po mateřství už nikdy nebudu úplně stejnou osobou jako předtím. Získám navíc určitý rysy, kterých se zbavuje jen těžko. Jako bonus přijdu o všechny iluze, který jsem si o sobě i o životě vytvořila. Svý osobnosti, zájmů, koníčků, tužeb…všech prapodivnejch nuancí, který ze mě dělají to, kým jsem, se ale vzdávat nemusím. Není to potřeba a vlastně ani žádoucí.
Konkurenční výhoda
To, že vzdát se sama sebe, pro mě není úplně dobrý, je asi pochopitelný. Ono to ale není dobrý ani pro mý děti. Připravuju je tím o konkurenční výhodu, pro kterou si sem přišly. Jako kdyby vyrazily do kina na Pána prstenů a zatímco by seděly v sále ve svým hobitím kostýmku a čechraly si chlupy na chodidlech, pustili by jim Kameňák. Jako dobrý, ale sakra proč?
Krajní meze
Kdysi jsem si myslela, že mateřství je právě o tomhle. Že se rozpustím, všecko odevzdám svým dětem a už nikdy, nikdy, nikdy nebudu dělat to, co dřív. Jako jo, určitý meze to má. Už asi nebudu spát pod pódiem na fesťáku, chodit s krosnou třicet kiláků denně po psích prdelích (pokud mi teda někdo nepohlídá, nejsem sebevrah) a nejspíš ani nebudu jako ukolébavky zpívat svý oblíbený punkový písničky. Ale neznamená to, že všechno zavřu do dřevěný truhly a hodím přes palubu.
Mateřský klony nechceme
Pravděpodobně se budu muset někde upozadit. Přiznejme si to na rovinu, mateřství o určitý oběti je. Minimálně u mě bylo a je pořád. A často ne zrovna malý. Neznamená to ale, že se ze mě musí nutně stát mateřskej klon. Ulevilo se mi velmi, když jsem zjistila, že mamizace neprobíhá jako stepfordská paničkizace. Že nepotřebuju zapadnout do předobrazu ideální matky ze Stopařova průvodce mateřstvím.
Mýtus IM
Ideální Matka. Za prvý nevím, co to je, a za druhý mě to uráží. Je tohle to, co děti chtějí? Abychom se jako matky chovaly podle nějakejch stereotypů? V určitým věku na ně žvatlaly, oblékaly je zásadně do biobavlny, recitovaly s nima dětský říkadla a pouštěly jim tradiční lidovky?
Grindcore i podpatky
Co když si přišly pro mámu, co vstává s písní Napalm death na rtech (Dáda Patrasová a Míša Růžičková jsou beztak větší zlo než grindcore), oblíká jim bodýčka s Darthem Vaderem a do toustů k večeři, který občas připálí, dává chilli omáčku. Nebo pro mámu, která chodí zásadně v růžový, na podpatcích a lakuje si nehty třpytkama. Ačkoliv je to na hřišti nebo v lese nepraktický.
Vyber si svůj chleba
Zpočátku jsme se snažila napasovat do idey matky z gruntu (a s gruntem), která zavařuje, perfektně vaří, s dětma nadšeně lepí ptákoviny a furt se usmívá. Nejhorších pár měsíců v mým životě. Nefungovalo to. Teď už vím, že mi stačí dělat chleba trpasličí a nevzdat se svý sbírky vrhacích seker jen proto, že se to ode mě očekává.
Mamizace = skilly k přežití
Mamizace totiž vůbec není o semletí jednotlivce. Je to proces, kdy získáváme skilly, který odteď budem potřebovat k přežití. Schopnost vydržet vzhůru po nekonečně dlouhou dobu. Odhodlání utáhnout kočár i se psem několik kiláků v dešti, protože vyšlo nový číslo Ábíčka a nezbylo na nás místo v autobusu. Odvahu postavit se za svý děti, když se na ně hrne něco hnusnýho. Je to získání nutnejch skillů a zahození zbytečností. Ne však ztráta sebe.
Pokoru, volové
Každej je úplně jinej a je tudíž logický, že každej bude úplně jinej rodič. Dává mi to dokonalej smysl. To, že něco nefunguje mě, neznamená, že to nemůže fungovat vedle. Takže pokoru, volové. A to nejen vůči jinejm rodičům, ale především vůči sobě. Nepropadejte panice a buďte přesně tím vaším mama (papa, whatever) species. To je naše mise.
