Když ležím s horečkama a třesu se zimnicí, nejde kolikrát dělat vůbec nic. Číst si ani pracovat. Scrollovat po sítích je životu nebezpečný. Tak koukám na filmy. Co si pustit, když jste nemocný?
Jedině filmy
Být nemocná, nesmět do školy a zůstat doma v posteli byl vždycky zážitek. Pamatuju si to jako teď. Máma mi pokaždé roztáhla gauč v obýváku a napůjčovala mi VHSky z videopůjčovny. Nikdy jsem tolik filmů pohromadě neviděla jako v případě svých zdravotních indispozic.
Ani dnes si jako vášnivá čtenářka nejsem schopná během nemoci číst. Jediná věc, kterou zvládám, je spát, scrollovat na sítích nebo…koukat na filmy. Vzhledem k tomu, jaký vliv má lustrování Facebooku nebo Instagramu na můj psychický stav (dříve nebo později vtipný memes ze Hry o trůny a Pána prstenů dojdou a přepadají mě úzkostné stavy, že svět je fakt strašné místo k žití), zahodila jsem telefon co nejdál a skončila opět u filmů.
Čas na divno
Ono je to vlastně docela praktické. Když nemůžu téměř nic, mám v rámci nutného zabavení se, abych nepropadala trudnomyslnosti, čas i na to, na co bych si ho normálně neudělala. Takže můžu koukat na kusy, které jsou divné, dlouhé, témeř bez střihu. Ty, co jsem vždycky chtěla vidět, ale místo nich si večer radši pustila Rod draka nebo Teorii velkého třesku. Kromě toho, že na chvíli zapomenu, jak blbě mi je, pak i můžu tvrdit, na jakou klasu jsem koukala. Abyste si z mojí nemoci odnesli něco pozitivního i vy, házím vám sem seznam toho, co jsem minulý týden nakoukala.
Co si z toho pustíte?
Celý článek si přečti na Forendors (Pickey).
Proč mě podpořit na Forendors?
Jsem introvert, který rád přemýšlí nahlas. K tomu mi pomáhá psaní. A když už je to jednou napsaný, přece to nevyhodím. Zvlášť když to může pomoci i někomu dalšímu. Třeba tobě.
Aby se ze mě nestala zombie, je dobrý mě občas pozvat na kafe a větrník. Pokud ti moje texty dávají smysl, podpoř mě zde.
