Bejt oběť. Oběť okolností. Dělat ze sebe oběť. Bejt v roli oběti. Obětní beránek. Všechno to vypadá jako celkem zajímavá peripetie do dobrýho příběhu. Ráda si to přečtu. Zvlášť, když to ten chudák dostane pěkně sežrat. Bejt obětí v běžným životě ale zas tak cool není, co? Chci bejt silná, přece. Žádná fňukna!
Ezopunc oběti
Stejně jako sebeláska má i oběť poslední dobou takovej nepříjemnej klišoidní ezopunc, u kterýho se mi zvedá kýbl. Musíš vystoupit z roli oběti a stát se tvůrcem svýho života! Hell yeah! Tak nějak se předpokládá, že ten archetyp je špatnej. Zlá, zlá, nepěkná oběť! Fuj! Nechceme tě. Švihej. Bejt oběť je špatně a jestli se náhodou ocitnu v její roli, tak musím rychle začít něco dělat. Jinak se z jejích lepkavejch osidel zřejmě nedostanu.
Neházej oběť do žita
Za mě je tenhle základní předpoklad mimo. Stejně jako to, že abych se jako tvůrce mohla zodpovědně chopit kormidla na šalupě svýho života, musim oběť hodit přes palubu. Kravina. Oběť není špatná. Samotnej obětní archetyp je neskutečně tvůrčí. Jen musím vědět, jak na něj, a nebát se ho použít.
Z oblázku diamant
Osobně bych řekla, že oběť je nezbytná. Pocit, kdy si přijdu, že nemůžu ničím pohnout, nic změnit, že jsem ten nejposlednější z posledních a všechno se řítí řití napřed, mi na náladě nepřidá. Rozhodně ne. Ale je potřeba. Ve všech zlomovejch formativních zážitcích ve svým životě, kdy se z oblázku stával diamant, jsem se vždycky potřebovala dostat přesně do tohoto bodu.
Küblerka souhlasí
I v pěti fázích přijetí smrti, slavným modelu Küblerové-Rossové (googli, bejby, googli), kterej lze aplikovat snad úplně na všechno, protože každá změna je v podstatě smrtí (minimálně death of status quo), je tahle obětní stage přítomná. Jsem největší chudák na světě. Proč se tohle děje zrovna mě? Proč já? Jsem opravdu tak špatnej člověk?
Bahno na dně řeky
Bejt na dně. Připadat si jako bahno. Bahno na dně řeky. Mazlavej hnus. A přitom právě tam se nacházej poklady. Tam Sméagol našel svýho miláčka (v jeho případě to teda bylo spíš na škodu, ale rozumíme si). Když se budu snažit tuhle pasáž přeskočit, protože si přece nebudu stěžovat, já to tady celý řídím, nemůžu brečet, tak do ní pravděpodobně sklouznu někdy jindy (podemletý břehy jsou podemletý břehy), nebo přijdu o možnost bejt zařazená do tomboly a získat výherní los.
Důmyslnej úkryt
Řádně se ošplouchnout v bahenní koupeli má řadu pozitiv. Zjistím, že je tu vždycky někdo, kdo mě polituje. Já. Hravě to zvládnu sama a nemusím s tím otravovat okolí. Taky dostanu zdarma plně funkční návod na to, co v daný chvíli potřebuju. Je to důmyslně skrytý v mejch výkřicích do tmy. Kdyby mi tak někdo udělal aspoň kafe! To už nebudu mít nikdy čas na dobrou knihu?
Lék na bebánko
Nejúčinnější lék na bebánko, který právě zažívám, mám v sobě. Vždycky. Pak už je jen krůček k tomu vstát a jít to udělat. To už pak není tak hrozný, když vím co. Když jsem v prdeli a mám pocit, že už hůř dopadnout nemůžu, mám volný ruce. Reju hubou v zemi? Dobře. V podstatě jedinej logickej směr, kterym můžu koukat, je ke hvězdám.
Pečlivej design
Z tohoto pohledu je oběť nejvíc tvůrčí. Nic mě nesvazuje. Nic nemusím, můžu všechno. Můžu mít a vysnít si cokoliv. Většinou to i dělám. Kéž bych tak nemusela jezdit každej den do centra do školky. Já už jsem ho neviděla celý roky! Ačkoliv to vypadá jako společensky neúnosný skuhrání, ve skutečnosti je to pečlivej design zářivý budoucnosti.
Oběť jako dar
Oběť je dar. Díky ní vím, co všechno můžu získat, co si palčivě přeju. Potenciální možnosti, který ležej přede mnou. Zároveň je i zdrojem vděčnosti. Mám pořád před očima i to, o co bych mohla přijít. Ona je radar. Kam se chci ubírat? Jak se chci cejtit?
Jsem ten, na koho čekám
Oběť mi svým bublavým hlasem neustále ochotně připomíná, že jsem ten na koho čekám. Nemůže mi pomoct nikdo jinej, pokud mu to nedovolím. Pokud si nepomůžu nejdřív sama. Oběť stráží mojí sebeúctu. Cejtíš se jak kus h*vna, Kláro? A víš, že nemusíš?
Pazneht Rimrák
Možná je to taková fuchtle protivná. Takovej na první pohled slaboch. Ale kdo by nechtěl, aby se mu o sebeúctu staral starej pazneht Rimrák? Já teda jo. Takže! Krytone, nastav kurz na Trpaslíka. Chátra se vrací domů!
P.S. Oběť je bahno. Jasná věc. Ale bahno je dobrý na pleť. Just saying 🤠
