Šalvějka aneb i neslyšící děti potřebujou blbiny a bláto

spocklidem šalvějka lesní klub

Jediná svýho druhu

Popularita lesních školek prudce stoupá. Rostou jako hříbky po letní přeháňce. Konečně jsme totiž pochopili to, co naše děti vědí už dávno. Pořádný dětství se bez bláta neobejde.
Teď vyrostla i jedna speciálně pro neslyšící a nedoslýchavé děti. Není to úplně houba, je to Šalvějka. Léčivá bylinka, která krásně voní. A stejně jako v botanice, tak i v případě lesních školek se jedná o monotypickej druh. Zázrak. Jedinýho zástupce svýho rodu.

Zavři je a bude bum

Děti jsou jako zeměplošský bahenní draci. Vcelku roztomilý, ale maj sklon nepředvídatelně vybuchovat. Ke svý prosperitě potřebujou hodně lásky, trpělivosti a častý vypouštění z kotce na svobodu. Když jim budem furt stát za zadkem a řikat nepopulární věty typu „nestrkej prsty do zásuvky“, „nehoupej se na tom lustru“, „nelej ten čaj po stole“, „jo a už vůbec do něj nesyp tu mouku“, nepomůže ani sebevětší obětavost a laskavost Lady Berankinový. Nezachrání nás ani sebebytelnější kotec. A čim víc dětí naráz dovnitř zavřem, tim větší bum pak přijde.

Příroda je tu pro všechny

V tomhle má příroda velkou výhodu. Tak nějak přirozeně nastavuje hranice způsobem, kterej děti chápou a respektujou. Navíc spousta patlacích, rozsypávacích, špinavejch činností, který nám vevnitř můžou pěkně zatopit, se venku krásně ztratí. A nakonec jsou spokojený všichni. Rodiče, průvodci i děti.

Druhů bahenních draků je strašná spousta. Stejně jako dětí. Máme tu Quirmskýho Dlouhouchýho, mírnou odrůdu, pokud mu dopřejeme denní pohyb. I Ostnatýho Jednoudosta, kterej vyžaduje množství péče.
Třeba Fína je vzácnej případ Tomkinova Nervotřase. Krásná, ale vysoce výbušná. S jejim ADHD je v uzavřenejch prostorách někdy opravdu horko. Venku se její temperament příjemně rozprskne na všechny strany. A neškodí ani jí, ani jejímu okolí.
Příroda je v tomto ohledu velmi štědrá a poskytuje ideální vyžití pro všechny bez výjimek. Jak pro zdatný stromový lezce, tak pro hloubavý vědátory sedící v hromadě listí a zkoumající brouky.

Vypusťme je ven

Vypusťme draky i děti na vzduch. Kromě všudypřítomnýho zkoumání a poznávání světa (který se nám úzkoprsejm často jeví jako patlání se v bordelu), získaj spoustu dalších bonusů navíc. Jen tak mimoděk.
Třeba otužování je teď hodně populární. Venku se děti během střídání ročních období otužej raz dva. Zvýšej si imunitu i odolnost. Naučej se fungovat mimo komfort. Bejt flexibilní a umět naslouchat sobě a svýmu tělu. V rytmu přírody postupně najít ten svůj.

Šalvějka – křídla pro neslyšící děti

Kromě lesního školství vychází Šalvějka i z principů waldorfský a intuitivní pedagogiky. I v tomto je unikátní. Draci stejně jako děti milujou pohádky a příběhy. A Waldorf je typickej vyprávěnim příběhů. Doposud měli neslyšící děti pouze možnost příběhů podávanejch ústně v kolektivu slyšících dětí. I s asistentem si tak často připadaly jako albatros na suchu v básni od Baudelaira:

„…Ti vládci blankytu, jen postaveni na zem,
Hned neohrabaní a plni ostychu,
Svá křídla veliká jak vesla spustí rázem
A zplihlá po bocích je vlekou potichu…


…A Básník také je jak tento kníže výší,
Jenž létá bouřemi a z šípů má jen smích;
Když stojí na zemi, kde posměch v tvář mu čiší,
Při chůzi vadí mu pár křídel olbřímích
.“
Charles Baudelaire

Šalvějka servíruje příběhy, básničky a říkanky prostřednictvím znakového jazyka, tudíž způsobem, který neslyšícím a nedoslýchavým dětem jejich křídla nebere.

Já jsem nadšená. Fínka taky. Šalvějce zdar a třikrát hurá!

Dětský lesní klub Šalvějka

Potěšit prsty

spocklidem prstovka

Umět se domluvit přes sklo, ve velkym hluku nebo třeba i pod vodou. Zní to skvěle, co? A můžeš to umět i Ty! Rozmluv svý ruce, potěš si (se) prsty a získej novou superschopnost zde.

Napsat komentář