Slepozrakost. Stav, kdy tvý oči nevidí a zrak ti kompenzuje celý tělo. Hodí-li po tobě někdo něčím, tvý ruce se samy natáhnou, aby tu věc zachytily. Ačkoliv oči zůstávají nadále slepé. Takto nějak jsem si připadala při čtení. Slepozraká při čtení Slepozrakosti. Slepozrakost na druhou.
Nerozuměla jsem úplně všemu. Některý konstrukty byly úplně mimo mojí fyzi/neuro/bio/techno/logickou kategorii. Ale vůbec mi to nevadilo. Ačkoliv moje mysl někdy zůstávala slepá, pochopení převzaly a vykompenzovaly zbylý kusy mýho procesoru.
Napravíme hlavu…
Ocitáme se kdesi v budoucnosti na planetě Zemi. Lidstvo rozrazilo dveře nový éry. Většinu „chyb“ a omezení v našich hlavách dokážou skvělé ošéfovat různý technologický vychytávky a implantáty. Nemůžeš si najít partnera? Nevadí. Změníme trochu algoritmus. Někde něco uříznem, jinde přifouknem. Taková kosmetická úprava mozku a najednou to jde. Ze sociopatickýho burana lev salonů. Nebo aspoň lvíček.
… zlepšíme pracovní profil…
Žiješ svojí prací a tvý tělo tě jen omezuje? V klidu. Můžeš odteď cejtit odpovědi přímo na jazyku. Pravda chutná až výjimečně hořce. Rozdělit svojí osobnost do externích mechanickejch rukou. Nebo místo kontingenčních tabulek (kdo by se v nich vyznal, že jo?) si zkus zobrazit výstup ve formě řvoucích mučenejch obětí. Jestli tě tohle neposune dál, tak už nic.
…nebo pošlem na Nebesa.
Ještě je možný, že tě tvý tělo už sere natolik, že v něm vůbec nechceš bejt. Neboj se nic. Máme řešení i pro tebe. Vyříznem ti mysl z těla bezezbytku, pošlem jí na „nebesa“ a tvý tělo dáme k ledu. Jsi volnej. Vítej ve světě, kde je možný úplně všechno.
Výpočty lidskosti
Ale i každá technologie má svý mouchy. Co když ti ve snaze zbavit tě nekonečnejch (a velmi bolestivejch) epileptickejch záchvatů, ořežou mozek natolik, že z tebe už nic nezbyde? Na svojí osobnost si vzpomínáš jen matně. Hlavně ve spánku, kdy se probouzíš s úsměvem na rtech. Jinak už jsi někdo jiný. Někdo, kdo si složitě vypočítává, kdy se má usmívat a co má odpovědět. Kdo perfektně vypozoruje, jak být skutečným člověkem spíš, než by jím skutečně byl.
Přicházíme v míru?
A v týhle situaci dojde k prvnímu kontaktu. Ohňopád. Přiletěj mimoši a během několika vteřin si pomocí záhadnejch světel vyfotí celou planetu. Pak zmizí. Někde tam jsou, ale nikdo netuší kde. Jsou přátelský? Nebo nás přišli rozsekat? Co teď? Dvě výpravy, dvě vlny, co měly za úkol zjistit, co se vlastně stalo, se nevrátily a jejich záznamy jsou více než znepokojivý.
Theseus a jeho lid
Ve třetí vlně se vydává na cestu loď Theseus s podivnou posádkou. Siri Keeton, onen neblaze proslulej výsledek antiepileptickýho experimentu, kterej dokáže skvěle pozorovat a hodnotit, ačkoliv výstupům sám nerozumí. Susan Jamesová, lingvistka s rozčtvrcenou osobností, jež se má pokusit s emzáky domluvit po dobrým. Isaac Szpindel, biolog, jehož tělo tolik vylepšení nezvládá a neustále sebou škube. A vojanda Amanda Batesová pro případ, že by veškerá komunikace selhala. Roztomilá sebranka pod taktovkou Jukky Sarastiho, znovu oživenýho predátora. Upíři do vesmíru patří a ne že ne.
Během cesty všichni poznají na vlastní kůži, jak je lidskej materiál, i když upgradovanej na nejvyšší únosnou mez, poměrně křehká záležitost. Už ale není cesty zpět. Jak můžeme obstát proti mnohem dokonalejší entitě z vesmíru?
Party hard, sci-fi harder
Dokonalost. Dokonalost prošpikovaná reálnými fakty a výzkumy víc jak Boromir uruckými šípy. Bylo to složitý čtení. Není pro každýho. Ale určitě stojí minimálně za jednu šanci.Možná za dvě. Vedle všech těch celkem přímočarejch stříleček je to velmi sympatickej protipól, kterej si určitě chci sem tam od času dávkovat. Inteligentní hard sci-fi není nikdy dost.