Jak fungují spolky anonymních alkoholiků? Víme. Já jsem teď měla čest svolat historicky první spolek anonymních hrdinů. Původní myšlenka posilujícího kruhu pro středoškoláky překonala veškerý moje očekávání. Kdo koho tady vlastně nakonec posílil?
Možná jsme jako lidstvo úplný kreténi. Válka, klimatická krize, rostoucí ceny, chudoba, rozdělená společnost…Člověk nemá moc důvodů bejt přehnaně optimistickej. Nedávno jsem ale vedla workshop na střední škole. Pokud je alespoň polovina mladý generace taková, začínám věřit, že máme budoucnost…
Spolek anonymních hrdinů
Na začátku jsme si sedli do kruhu a každý z nás (ano, já jsem začínala, nedokázala bych poslat ostatní do jámy lvové a sama se koukat z bezpečí) jsme odpovídali na zapeklité otázky:
„V čem jsem výjimečný(á)?“
„Co důležitého jsem zvládl(a)?“
„Co teď ve svém životě řeším?“
„Čím můžu inspirovat ostatní?“
„Jaký žánr by ke mně nejlépe sednul?“
Odpovídat na něco takového ve světě, který spíš upozorňuje na naše chyby než na to, v čem jsme dobrý, není vůbec jednoduchý. Ze začátku se jejich hlasy ozývaly jen nesměle: „V čem jsem jedinečný? To nevím. Myslím, že nejsem ničím zvláštní. Spousta věcí mi jde. Vždycky s něčím začnu a pak mě to už nebaví.“
Celý článek si přečti na Pickey.
Proč Pickey?
Aby se z autora nestala zombie, je dobrý ho občas pozvat na kafe a větrník. Pokud ti mý texty dávají smysl, podpoř mě zde.
Čau. Jsem Klára a jsem tak trochu mimozemšťan. Přicházím v míru.
Píšu blog Spocklidem – moje životní průsery a life-hacky: jak se zvednout, když ti život dá přes hubu, jak k sobě být laskavej a být v pohodě s tím, že občas v pohodě nejsi.
P.S. Bacha na popkulturní odkazy! Nerdský kořeny nezapřu. Navíc mám neslyšící dceru a to je občas slušný sci-fi. Více zde.
