J.R.R. Tolkien je Pan Mistr. Pro mě teda určitě. 2. září uplynulo 50 let od jeho smrti. Asi není náhodou, že jsem v místní knihovně při vybírání knížek pro děti narazila právě na tuto knihu. Ačkoliv je určená především dětským čtenářům, rozhodně není jen pro ně.
Brána do jiných světů
O Tolkienovi toho v posledních dnech bylo napsáno mnoho. Já osobně ho vidím jako člověka, který v řadě z nás (možná dokonce ve většině z nás) otevřel bránu do jiných světů, aniž by k tomu musel složitě sestrojovat dimenzionální tentononc. Ukázal nám, jak důležité je mít své sny a věřit jim do posledního dechu. Každý den se zas a znova vydávat na cestu, protože ona samotná je mnohem důležitější než cíl.
Další generace ninja želv
Navíc cestu do fantastických světů prošlapal i spoustě dalších autorů, kteří přišli a stále přicházejí po něm. Někde jsem na to viděla dost výstižný meme. Byl na něm Tříska z Želv Ninja. Na prvním obrázku vedl za ruku malé želvičky. Na druhém se už jako starý opíral o hůl a podpírali ho taktéž již odrostlé želvy. Tříska byl samozřejmě Tolkien a želvy ninja pak G.R.R. Martin, Rowlingová, C.S. Lewis a Brandon Sanderson. A zmutovaných želv by v Tolkienově případě mohlo být samozřejmě mnohem víc.
Snít ve velkém
A co že je to tedy za knihu, na ní již jsem narazila v knihovně? Je součástí edice Malí lidé, velké sny. Na Tolkienově vydání je na obálce nenápadný pán opřený o hromádku knih. Zpoza ní vyčuhují květy simbelmynë, jejichž shluky pokrývaly hroby rohanských králů. Ze stejného světa pak pochází i Prsten, skrze který se Tolkien na obrázku dívá.
V knížce je stručně a s bohatými ilustracemi Aarona Cushleyho nastíněn jeho život. Jak v dětství opustil Jihoafrickou republiku a přestěhoval se do Anglie. Jak už jako malý miloval jazyky a zajímalo ho, odkud slova pochází. Jak rád maloval a snil. Jak poznal Roba, Geoffreyho a Christophera a stali se z nich nerozluční přátelé. Jak je rozdělila první světová válka. Jak začal svým dětem psát kouzelné příběhy. Jak se zrodil Hobit. Jak mu 12 let trvalo než napsal Pána prstenů. Jak se Silmarillion stal knihou, kterou není možné dokončit, protože konec každého příběhu je začátkem dalšího.
Na konci knihy je pak životopis fakticky shrnut v datech a fotografiích, kdybychom snad předpokládali, že si s dětmi knihu budou chtít přečíst i rodiče. Což je hloupost. Rodiče si ji primárně přečtou celou sami a budou se dojímat u krásných obrázků. A nejspíš nezůstanou jen u této knihy. V edici dál vyšly knížky o Fridě Cahlo, Anně Frankové, Davidu Attenboroughovi nebo třeba Coco Chanel.
Mistrovi s láskou
Já jsem v knihovně chvíli přemýšlela, jak dětem knihu nenápadně vnutit, aby si ji půjčily a já si ji pak mohla v klidu doma přečíst. Neprošlo. Barnabáš si nesl v podpaží Avengery a Fínka knížku o vlcích. Musela jsem se k tomu hrdě postavit sama. Udělejte to taky a zavzpomínejte si na Mistra s láskou. Jeho odkaz je totiž pořád živý. Dost možná v každém z nás.
P.S. Už od smrti dalšího Mistra Terryho Pratchetta se mi honí hlavou, jak je krásné, když vás do smrti může provázet to, co jste sami vytvořili. Pro Pratchetta si přišel jeho Smrť a Tolkien mohl odejít do bájné země Valinoru. Co si na sebe nachystáte vy?
