Underground. Prakticky trvalá součást Prahy. Lhostejno, zda za komára nebo v daleký budoucnosti. Excentrický šmouhy, bez nichž by pražskej kolorit byl poměrně vypelichanej exponát. Underground komančérskej měl pravda trochu víc lesku než ten budoucí. Kromě zvětralýho piva čpěl i svobodou. V budoucnu už je to jen bordel, chaos a špína.
Praga caput Pragae
Praha. Město měst, jehož sláva se hvězd skutečně dotýká. Libuše by měla radost. Kdyby ovšem nějaký hvězdy byly vidět. Praha už není hlavním městem Český republiky. Je hlavním městem…Prahy. Státy se rozpadly. Existují už jen města. Nedobytný pevnosti, do kterejch neproklouzne ani potkan, aniž by z něj bezpečnostní drony neudělaly funkční cedník.
K čertu s nadějí
No a v týhle Praze se dějou divy. Naděje je svinstvo. To víme. Nabídněte lidem naději na lžičce a vysajou vás až do dna. Je jedno, jestli jste významnej politik, digitální prostitutka vzešlá z tý nejhorší spodiny, nebo praštěnej mesiáš brojící proti technologiím. Naděje dělá s lidma divný věci. I ty nejzkrachovalejší existence se zvedají z prachu a jsou ochotný hnout dějinama.
Hříšní lidé města pražského
Hříšný lidi města pražskýho se nám pěkně rozvrstvili. Rozdíly mezi bohatýma a chudýma dosáhly extrémních hodnot. Ti první žijou v luxusu v nejvyšších patrech mrakodrapů. Zatímco druzí pijou smradlavou vodu z kanálů. Panoptikem nás provede vrchní rada Vacátko. Teda Vachten.
Jednou fízl…
Petr Vachten. Bývalej fízl. Jestli něco takovýho vůbec existuje. Jednou fízl, vždycky fízl. Policajtoval ještě v době před válkou a od těch dob má fízlovský móresy zažraný pod kůží. Víc než všudypřítomnej smrad linky U. Dejte mu zločin a on se do něj zahryzne jak mopslík do kopající nohy. Neodejde, dokud to nevyřeší. I kdyby ho to mělo stát sanici.
…vždycky fízl
Nejdřív ta patálie s digitálníma čarodějkama, potom řádění sériovýho vraha, kterej dost svérázným způsobem ukazuje odvěkou pravdu, že smrt může přijít kdykoli, kamkoliv, pro kohokoliv. Vachten neuhne před ničím. Protože ač mu tohle zkurvený město leze i ušima, má ho svým způsobem rád.
Pravda je nejhorší
Praha budoucnosti není žádný za vlasy přitažený sci-fi. To je na tom vlastně nejhorší. Že to takhle nejspíš dopadne. U moci jsou korporace. Znuděná smetánka si libuje v čím dál větších zvrhlostech a technologie jí v tom jde perfektně na ruku. Různý instantní potěšení a úchylárničky na požádání. Okamžitě a bez zbytečných tělesných tekutin. Neplýtváme. Život jednotlivce nemá prakticky žádnou cenu. Je to jen nepatrný kolečko v monstrózním soukolí. Dokonale nahraditelný. O hladovej krk míň.
Trinity na letorce
Atmosféra nepřekonatelná. Praha je nádherný město. I s těma digi-tech přísadama. Namísto vznešený středověký královny se z ní stala Trinity odvážně letící na svý letorce vstříc všem nástrahám Matrixu. Taky má svý kouzlo. Vachten je dobrej týpek. Muž hrubýho zrna. Poctivej fízl. Rovnej chlap. Pro takový, zdá se, není v tomhle městě místo. Ale jsou to právě oni, co udržujou celej systém pohromadě.
Na ex…
Narážky cením. Osvěžujou celej příběh. Od pirátů po Červenáka (zajímalo by mě, jestli to Jura četl a jestli jo, co na to říkal:) Druhej díl jsem měla možnost číst jen na takový dost nerovnoměrný etapy, takže jsem se občas trochu ztratila v ději. Kotleta se stejně jako rum pije na jeden zátah. Doporučuju si vyšetřit dostatek času a naknedlit to v kuse. Pak nebudete muset zběsile listovat. Ale to taky není na škodu. Já prostě miluju vůni novejch knih. A starejch knih. A plesnivejch knih…
Vítejte v Praze budoucnosti. A kurva snažte se, ať nedopadneme stejně. Aspoň ještě dalších padesát, šedesát let. Ať žije underground!
