Zbraně a sirky nejsou pro děti aneb polož to, Vilímku, víš, že máš volšový ruce

spocklidem zbraně
„You don’t give a man a weapon until you’ve taught him how to dance.“
irské přísloví

Zbraně jsou velmi estetická věc. Líbily se mi odjakživa. Myslím si ale, že patří jen do povolaných rukou. Rukou, který s nima umí perfektně zacházet a zároveň k tomu mají i čistou hlavu a zodpovědnost použít je jen v úzce vymezenejch případech.

Zbraně…

Je zajímavý, jak úzce spolu souvisí omezení potratů a takřka neomezený možnosti držení zbraní. Příšerná událost střelby na škole ve městečku Uvalde, při který zemřelo nejméně 21 lidí, včetně desetiletých a osmiletých dětí (vůbec si to nedokážu představit: „Čau Fíno. Užij si to dneska ve škole. Odpoledne pojedeme k babičce.“ „Paní Svobodová, dostavte se, prosím, k identifikaci.“) se stala v Texasu.

…a potraty

Tam momentálně vládne jeden z nejpřísnějších potratových zákonů. Když otěhotníte v Texasu a ve strachu, že vás napráskaj vaši sousedi, se pokusíte o potrat sama doma, následkem čehož pak skončíte v nemocnici, kde vás nakonec stejně vyhmátnou, skončíte v base. Lovely.

Život za život

Dostáváme se do tak prekérní situace, kdy embryo má téměř neomezený práva. Na rozdíl od jeho matky, kterou za to chtějí dokonce i trestat smrtí (republikánský návrh, kdy je potrat klasifikován jako vražda a jak víme oko za oko, život za život).

Děti jsou míň než embrya

Děti na školách, který na rozdíl od těch embryí bez těla svý matky dokážou poměrně slušně existovat, však nikdo nechrání. Což je dost divný, jelikož za mě by v otázce práva na život měly být minimálně o fous výš než to embryo.

Zakonzervovaný názory

Něco podobnýho se děje skoro ve všech státech, kde jsou u moci konzervy (čti republikáni). Omezení práv ženy tím, že si za žádnou cenu nesmí rozhodovat o svým těle, protože každý život je posvátný (vyjma toho jejího, ten chránit netřeba) a pak všechna ta posvátná embrya po narození ještě vyzbrojit, ať se mohou bránit i kdykoliv během svýho života.

Můžou za to vyšinutý lidi

Na námitky, že je třeba výrazně překopat zákony, který umožňují čerstvý osumnáctce vlézt do obchodu a vedle kýble kuřecích křidýlek odejít i s poloautomatickou puškou, pak konzervativci tvrdí, že to výrazně omezuje ústavní svobody. Údajně to není chyba zákona, ale konkrétních vyšinutých jedinců. Může být.

Zbraň do každý rodiny

Pokud se ale ve společnosti pohybují duševně chorý jedinci, není v mým zájmu jim znemožnit, ať si mohou svou chorou mysl navíc vyzbrojit i AR-15? Prej ne. Třeba Doník by úplně zrušil školské zóny, kde bylo doposud zakázáno nosit zbraň, aby se všichni školáci v případě útoku mohli bránit.

Důležitost časový prodlevy

Věřím, že omezení zbraní a poměrně striktně vymezený podmínky, za kterých se můžu k nějaký dostat, minimálně eliminujou případy, kdy po radikálním řešení svý frustrace přikračuju pod náhlým hnutím mysli. Pokud totiž předtím musím absolvovat kurz, psychologický testy a nevím co všechno ještě, tak tyhle náhlý popudy kvůli patrný časový prodlevě zbraní nevyřeším.

Co můžeš udělat dnes

Určitě je třeba se ptát, co je to za systém, že produkuje takhle frustrovaný jedince, který jsou schopný zastřelit malý děti (druhá až čtvrtá třída!). Vyřešit to reformou školství, potažmo celý společnosti, je nabíledni, ale celkem na dlouhý lokte. Výrazně omezit zbraně je poměrně rychlý řešení.

Máme se bát?

A že to je jen věc Ameriky? To brzo zjistíme. I u nás totiž mají slušnou základnu různý pro-life hnutí, který jsou schopný ženám ve válečný zóně vyčítat, že chtějí přerušit těhotenství poté, co byly znásilněny. Tudíž jestli spolu názorově potraty s držením zbraní korelují, tak se máme na co těšit.

Vzali nám naše hračky, parchanti

V ČR už pár let operuje hnutí Liga libe. Tento spolek vznikl v reakci na regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU. Jejich stránky začínají jímavým citátem novináře Jamese A. Donalda: „Obvyklá cesta do otroctví je, že vám nejdřív seberou zbraně, pak majetek, a nakonec vám řeknou, abyste drželi hubu a dělali, že se vám to líbí…“

Redneck po česku

Není divu, že je spolek chápán jako česká obdoba NRA (National Rifle Association, neboli Národní střelecký asociace, neziskovky v Americe, která podporuje civilní držení střelných zbraní). Já nevím jak vy, ale já tam toho rednecka v tílku pokecaným kečupem z hamburgeru, co usíná s kvérem pod polštářem, vidím až sem.

Psychický problémy nejsou jen v USA

Není to tak dávno, co jsme tu měli covid a s ním spojený domácí studium. Řada děti v ČR trpěla depresí z osamělosti a nedostatku sociálních kontaktů. Některý z nich psychický problémy dovedly až k pokusu o sebevraždu. Možná jediný, co nás tenkrát dělilo od toho, aby se nám tu teenageři stříleli je právě to, že pořídit si zbraň u nás není tak easy jako v Americe. Zatím.

Houkadla se můžou hodit

Já bych teda předně ženám umožnila ponechat si jejich zbraň, a to možnost rozhodovat si o svým těle, ať už s tím souhlasíme, nebo ne. A ty nevyužitý houkadla od Hnutí pro život bych rozdala dětem. Houkadla místo zbraní do škol. Máš problém? Houkni! Pomoc už je na cestě. Školní psycholog si už masíruje lejtka.

Než tam budem…

Opravdu si přeju, abychom dospěli do bodu, kdy naše děti budou žít v bezpečí. Kdy se bude veřejně mluvit o frustracích a psychických problémech, tudíž v sobě nikdo nebude muset nic dusit a řešit to pak takhle brutálně. Kdy bude každý vědět, kde hledat pomoc a nebude se stydět o ni říct. Do tý doby (a věřím, že se tam jednou dostaneme), prosím, omezme držení zbraní a už vůbec je nedávejme do rukou dětem.

Fotka je inspirována blogem Thumbs and Ammo, který z ikonických scén vymazává střelný zbraně a nahrazuje je zvednutými palci. Jelikož drsný hoši zbraně nepotřebují. Vystačí si s pozitivním přístupem. Pro představu mrkni sem.

Na sobě mám tričko „Drop spoons, not bombs“. Limitku na podporu Ukrajiny od Owena Thomase, co dělá hustý věci se dřevem.

Napsat komentář