Vděčnost je věc zapeklitá. Měla bych ji cítit, ne? Sakra. Ze všech motivačních brožur a citátů to na mě stříká jako krev z useklý ruky rytíře z Monty Python a Svatý grál. A já stejně jako on tvrdím, že je to jen škábnutí a jedu dál. Bojuju.

Moje laskavost k sobě od novýho roku dostála značných změn. Nejvíce ceněná je podoba určitý lenosti a nečinnosti, se kterou si dovoluju občas nedělat vůbec nic. Nic produktivního. Představuju si Gretu Thunberg a její zuřivý výraz. "How dare you!" běží mi hlavou...

Přátelé, v pátek a sobotu si volíme svýho prezidenta. Dalo by se říci, že po tom, co tam deset let seděl Miloš Zeman (nebo pádloval na člunu, nebo byl hermeticky uzavřen v akváriu...) už nemůžeme sáhnout vedle. Tak prdlajs! Můžeme...

Mohlo by se zdát, že můj život ztratil na lesku, jelikož jsem toho v mnohém roce zatím mnoho nepřečetla. To je pravda. Za to se věnuju jiným kratochvílím. Začala jsem opět chodit do divadla. Zlý jelen byl první truňk po nezamýšlený abstinenci...