Amanda aneb Kraksna šla do světa

Amanda není žádná minda a miluju Kristýnu Sněgoňovou. Takhle nějak by mi to stačilo. Ve zkratce. Co vy? Nic? Ok. Tak já to trochu rozvedu.

Kraksna šla do světa…

Kraksna nám vyletěla do světa včetně kompletního osazenstva obskurních individuí. Že se Čech přizpůsobí víme už díky slavný písni proti trudnomyslnosti. Legie je důkazem, že nejen na severním pólu. A protože prostý každodenní přežití má k záchraně lidstva jen co by chepitem dohodil, tak nám hoši (a děvčata, promiň, Ago!) zažívají jedno dobrodružství za druhým.

…a krk za to dám…

Mise se musí dotahovat do zdárnýho konce. Kolik dokončených misí máš, tolikrát jsi člověkem. Plán je danej. Předat horký zboží, kvůli kterýmu už bylo takovejch trablů v jedničce. Rychle dovnitř, rychle ven. Žádný povídání, zbytečně se nezdržovat, není čas.

…že ta Kraksna je popleta…

Jenomže to by v týmu nesměli bejt proslulej kapitán Bouchač a Lord Mrdák. Oni a jejich věčný hovadský nápady! Když jim pak ještě někdo (nebo něco?) zabrnká na jejich přízemní pudy (či vysoce morální kvality, záleží na úhlu pohledu), je průser na obzoru.

…vždyť já zůstal sám.

S plánem B se nikdo neobtěžoval. Za prvý málokdo věřil, že se dostanou tak daleko. Za druhý v jejich podání by stejně stál za prd. Trocha tý bezuzdný improvizace za hranicí vkusu však kvůli lidský samici, která má údajně všechno, co k ní patří – dokonale tvarovanou hlavu, zdravý nohy a dokonce se chlubí hustým peřím – stojí. Nebo?

Písek…

Planeta Namathé, na který se celej děj odehrává, trochu připomíná Arrakis. Hlavně kvůli písku a pouštním hadům. Miláčkům, který se nejradši krmí v místním pravidelně zásobeným masovým hrobu a pokud se jim chcete raději vyhnout, musíte dbát bezpečnostních pravidel a chodit jen po značených turistických stezkách. Za kolíky ni krok.

…a hajzlíci

Tím podobnost s Arrakisem končí a na zbytek popisu si bohatě vystačíme s Tatooine. Žije tam taky spousta obchodnicky založenejch hajzlíků, co se za kus žvance, zlata, či mrdu nebudou rozpakovat sežrat vás i vaší babičku. Otroctví zde bují líp jak Listerova plíseň Agáta.

Amanda v humoru nezná gender

Sněgoňka je autorský zlatíčko. Navíc neuvěřitelně skilled zlatíčko. Nebezpečná kombinace. V Městech mě rozsekala na hromadu (od tý doby nepřetržitě sním o pokračování… pořád…fakt… urgentně…mrk…mrk…au!). Během pár odstavců Amandy mě přesvědčila, že zvládne psát nejen na vážno, ale i v humoru je na svý domovský planetě. Bavilo. Abyste neřekli, že tady nějak genderově nadržuju (ženský totiž držej při sobě), při čtení se smál i můj muž. Nahlas. V Motole.

Bobky na stanici Zoo

Všem chudáčkům, který nebyli v Zoo už léta, protože buď byli v karanténě, neměli prachy, nebo zkrátka nemají děti, velmi doporučuji pečlivě pročíst pasáž z namathský zahrady. Pavilony opic jsou výživný zkrátka všude. A až pojedete někdy do Tróje, ještě budete vděčný, že největší nebezpečí, co vás tam potká, je, že na vás nějakej živočich plivne, nebo vás pokadí. Jo, zoo máme na Zemi zlatý.

Začít od Agy

Za mě velká spokojenost, až bude Fantastická epocha vymýšlet další merch k sérii, myslete na mě s Agou. Chci ideálně plakát v životní velikosti, ale nejsem náročná, spokojím se i s pancéřovaným hrnečkem, nebo sekáčkem na MASO. Tahle ještěrka je totiž po všech Jar Jarech Binksech konečně funkční sociální rehabilitací pro všechny obojživelníky/plazy ve vesmíru.

Nashle u Šprtů a frajerů. Všichni kulšešové světa, idi nahui.