Emancipace zas*aná aneb buď čím chceš, ale!
Jsem žena ve 21. století. Pokročilý stadium emancipace. Můžu být úplně, čím chci. To, co bylo ještě před pár set lety neuskutečnitelný sci-fi, teď není žádnej problém. Je nová doba, přátelé. Éra nekonečnejch možností…
38. Naše nejpoužívanější znaky
Naše nejpoužívanější znaky Se znaky je to s knihami. Stačí někomu nahlídnout do knihovny a už zhruba víme, s kým máme tu čest. U znaků je jen někdy složitější interpretace. Když nejčastěji používám „dinosaur“, jsem vědec, magor nebo máma od malejch dětí?:)) A jaký jsou ty vaše nejčastější znaky? Neslyšící příručka pro přežití – další videa z přísný sérky o neslyšících Baby […]
Upřímnou soustrast aneb co (ne)říkat rodičům, kterým zemřelo dítě
Upřímnou soustrast. Perfektně naučený a plně zautomatizovaný slovní spojení, který říkáme kdekoliv, kam zavítá smrt. Už to tak nějak tradičně patří ke Smrťově štábní kultuře. Říkáme to, aniž bychom nad tím nějak důkladně přemýšleli. Ono má smysl, proč se to v těch krajích vžilo zrovna takhle. Je v tom totiž všechno…
Není underground jako underground aneb v Praze je blaze
Underground. Prakticky trvalá součást Prahy. Lhostejno, zda za komára nebo v daleký budoucnosti. Excentrický šmouhy, bez nichž by pražskej kolorit byl poměrně vypelichanej exponát. Underground komančérskej měl pravda trochu víc lesku než ten budoucí. Kromě zvětralýho piva čpěl i svobodou. V budoucnu už je to jen bordel, chaos a špína…
Guilty pleasure neexistuje aneb když ti to dělá radost…
Guilty pleasure. Něco, co je schopno vyrvat mi trn trudnomyslnosti z paty a okamžitě dočerpat náladičku. Zároveň něco, za co se tak trochu stydim. Podle úzkoprsejch společenskejch měřítek bych to totiž dělat neměla…
Slepozrakost aneb představ si, že jsi Siri Keeton
Slepozrakost. Stav, kdy tvý oči nevidí a zrak ti kompenzuje celý tělo. Hodí-li po tobě někdo něčím, tvý ruce se samy natáhnou, aby tu věc zachytily. Ačkoliv oči zůstávají nadále slepé. Takto nějak jsem si připadala při čtení. Slepozraká při čtení Slepozrakosti. Slepozrakost na druhou…
37. Vystřižený scény
Vystřižený scény Máme konec roku. Tak tu na vás čeká jeden speciálek. Vystřižený scény. Výběr z přeřeků a přešlapů. Holt jsem jen člověk, no:) Točit, když neumíš mluvit, furt ti něco padá a někdo ti do toho křičí, chce odvahu:) Neslyšící příručka pro přežití – další videa z přísný sérky o neslyšících Baby Terminátor – naše terminátorka a její veselý historky z natáčení
2021: Ohlédnutí aneb roční nepovinná prohlídka vznášedla
Poslední dny roku tak nějak tradičně vybízejí k ohlédnutí přes rameno. Jakej ten rok byl? Kudy vedla moje cesta? Jakej kus jsem ušla? To je někdy fakt dobrý zjištění, protože přímo za pochodu to nikdy tak nevyzní. Mám furt pocit, že jedu rychlostí půl metru za hodinu, i když se mi přehřejvaj páčky…
Juraj Jánošík aneb roztúrujte kempeleny, na snídani jsem zpátky
Juraj Jánošík. Ultimátní hrdina. Něco se skutečně stalo. Zbylý díry zalátala lidová slovesnost. Vznikla nesmrtelná legenda. Svetozár Olovrant tuhle legendu vzal, vyprášil jí plesnivej kožich a hluchý místa vyspravil ocelovými dráty. Výslednej mišunk vzal a obrátil naruby. A věř nebo ne, kouká se na to mnohem líp než na originál…
Tvůrčí anorexie aneb dát svýmu umělci nažrat
Tvůrčí anorexie je nemoc. Diagnostikuje se poměrně těžko a konvenční léky na ní neexistujou. Pokud často a ráda tvořím, ale nikdy si nedopřeju žádnou odměnu (proč se taky odměňovat za něco tak obyčejnýho; za každej nádech si taky hned neordinuju bonbón), tak jsem jasná…