Blog

Životní průsery a life-hacky a jak na sebe být laskavý v obou případech.
Předsudky, tabu a odvrácená stránka mateřství. Vše pocukrováno špetkou lásky k fantasy/sci-fi a tělesným modifikacím všeho druhu. Akademickou češtinu zde nehledejte.

Holky a kluci. V čem je rozdíl? aneb ať si nosí růžovou, kdo chce

holky a kluci
Holky jsou slabší. Kluci nepláčou. Pochlap se. Vzmuž se. Tancování je pro holčičky. Neskutečné množství vlezlých předsudků, které tu s námi žijí jako obtížný hmyz a stejně tak se i chovají. Přitom ve výsledku nepomáhají vůbec nikomu.

Jitka Jeníková: „Nikdy se nestav mezi Jitku a její kořist.“

jitka jeníková
Pro opravdové radosti v životě si musíme dojít po svých...nebo doběhnout. Něco o tom ví Jitka Jeníková, překladatelka, bloggerka, věčná studentka jazyků a běžkyně, pro kterou žádná překážka není dost velká.

Mluvící kámen aneb číst si jen tak

mluvící kámen
Zase jsem se jednou rozhodla, že si přečtu něco mimo pořadník. Vyhrál to Mluvící kámen od pana Isaaca. Ano. TOHO Isaaca. Isaaca Asimova. Nelitovala jsem ani vteřinu, přestože to byl pravěkej salát. Kdy jindy číst knížky jen tak, než když máte narozeniny?

Moje milá autoimunita aneb kdo chodí v mých botách?

autoimunita
Mám chronickou nemoc. Mou slabostí je autoimunita. V nějakém ohledu, který nemusí být vždy úplně zjevný, sama sebe ničím. To je velká věc. Asi ji nesmáznu jednou spiritistickou seancí. Možná ani dvěma. Je dobrý o tom vědět a předem s tím počítat. Pak na sebe nevyvíjím zbytečný tlak.

Růže pro Algernon aneb být málo je stejné jako být moc

růže pro algernon
Dnes již kultovní dílo Daniela Keyese Růže pro Algernon ztělesňuje myšlenku, že všichni jsme lidi a všichni toužíme po lásce a přijetí bez ohledu na to, jak moc je pomačkaná schránka, v níž žijeme. A že bychom po sobě měli přestat házet těma šutrama, protože nikdy nemůžeme úplně vědět, jak to vlastně je...

Opuštěné dítě aneb jak nás ovlivňuje separace po porodu

opuštěné dítě
Jsem opuštěné dítě. Odnesli mě od mámy, protože v porodnici nebyly volné roomingy. To si nemůžeš pamatovat! Byla jsi tenkrát takhle malá! Nemůžu. Následky toho mám ale na talíři téměř každý den...

Témata:

Podpořte mou tvorbu

Aby se ze mě nestala zombie, je dobrý mě občas pozvat na kafe a větrník. Pokud vám mé texty dávají smysl, připojte se k mojí komunitě na Forendors

Získáte: