Případ alchymistovy dcery aneb must have pro holčičky od 8 do 99 let
Případ alchymistovy dcery bylo velmi příjemný osvěžení. Něco na způsob návratu domů z války světů, kdy zaparkuju svůj opancéřovanej džíp, pověsím laserový dělo na hřebík, hodím do kouta Geigerův přístroj a sednu si ke krbu, abych si konečně vypila hrneček Earl greye. Jakoby mi z ramen spadla nějaká tíha a nebylo to jen tou kevlarovou vestou ve skříni.
Století páry aneb za steampunkem zásadně do Ostravy
Století páry. Ačkoliv se jedná o svět smyšlenej, kterej s naší slavnou pozemskou průmyslovou revolucí nemá zdánlivě nic společnýho, nenechte se mýlit. Lidstvo se chová totožně bez ohledu na to, do jaký dimenze ho šoupnem. O moc jde vždycky až na prvním místě a nakonec to vždycky odskáčou nevinný…
Není underground jako underground aneb v Praze je blaze
Underground. Prakticky trvalá součást Prahy. Lhostejno, zda za komára nebo v daleký budoucnosti. Excentrický šmouhy, bez nichž by pražskej kolorit byl poměrně vypelichanej exponát. Underground komančérskej měl pravda trochu víc lesku než ten budoucí. Kromě zvětralýho piva čpěl i svobodou. V budoucnu už je to jen bordel, chaos a špína…
Slepozrakost aneb představ si, že jsi Siri Keeton
Slepozrakost. Stav, kdy tvý oči nevidí a zrak ti kompenzuje celý tělo. Hodí-li po tobě někdo něčím, tvý ruce se samy natáhnou, aby tu věc zachytily. Ačkoliv oči zůstávají nadále slepé. Takto nějak jsem si připadala při čtení. Slepozraká při čtení Slepozrakosti. Slepozrakost na druhou…
Juraj Jánošík aneb roztúrujte kempeleny, na snídani jsem zpátky
Juraj Jánošík. Ultimátní hrdina. Něco se skutečně stalo. Zbylý díry zalátala lidová slovesnost. Vznikla nesmrtelná legenda. Svetozár Olovrant tuhle legendu vzal, vyprášil jí plesnivej kožich a hluchý místa vyspravil ocelovými dráty. Výslednej mišunk vzal a obrátil naruby. A věř nebo ne, kouká se na to mnohem líp než na originál…
Města aneb osadníci v oblacích
Série Města od Kristýny Sněgoňový mi rozhodila sandál. Čekala jsem to tak dobrý, že mě to posadí na zadek. Omyl. Bylo to tak dobrý, že jsem nečekala, až se na ten zadek dostanu, a začlenila knihu do běžnýho provozu…
Hustej nářez aneb extra pikantní upírskej šleh o třech chodech
K trilogii Hustej nářez jsem přistupovala s krajní obezřetností. Jako nepříjemná tchýně, jejíž koberec tkanej z jasný představy o tom, jak by správnej upír měl vypadat (u mě zatím v českym prostředí drží poctivý místo Enno od Petry Neomillnerový), pošlape kdejakej nýmand, co si zapomněl sundat bagančata, když jde žádat o ruku dcery…
Krásky a vetřelci aneb vesmír, holky a krev
Krásky a vetřelci. To je taková chutná bomboška v luxusním balení. Když teda počítáte s tim, že narazit tam můžete prakticky na cokoliv. Nejen sladkostmi živ je člověk (ostatně ani emzák, předsudky stranou). S růžovejma bonbónkama vesele koexistujou i jednohubky s příchutí lidskýho raw masa, pár psychoaktivních žužu berušek a pendreky s odkapávajícím ultrafialovým slizem…
Popel a prach aneb neveselý historky z Pomezí
Popel a prach rozhodně vzbuzuje neklid. Přináší takovou vizi, kterou nechceš. Fakt ne. Jasně, přečíst si o tom je bezva. Zaháklo mě to solidně a nepustilo. Ale prosím, ať nic takovýho neni pravda. Do Pomezí se opravdu dostat nechci. Nepomůže ani fakt, že si toho nejspíš ani nevšimnu…
Baltimore aneb statečnýho vojáčka abys pohledal
Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr je neskutečná kniha. Našla jsem na ní upoutávku v Lháři. Zaujal mě text, zaujala mě titulka, zaujal mě Mignola. Říkala jsem si ale, že je to strašidelný. Tohle doma mít nechci. O pět minut později, aniž bych tušila jak, už jsem cvakala rezervaci do knihovny…