Případ alchymistovy dcery bylo velmi příjemný osvěžení. Něco na způsob návratu domů z války světů, kdy zaparkuju svůj opancéřovanej džíp, pověsím laserový dělo na hřebík, hodím do kouta Geigerův přístroj a sednu si ke krbu, abych si konečně vypila hrneček Earl greye. Jakoby mi z ramen spadla nějaká tíha a nebylo to jen tou kevlarovou vestou ve skříni.
Vystoupit z rychlovlaku
Konečně zase solidní poctivej příběh, kterej nejede na efekt, nikam nespěchá a jen tak si v klidu plyne. Nedávno jsem zažila něco podobnýho, když jsme si s mužem místo Marvelovek, Vikingů a kýho jinejch šlaků pustili remake Malých žen. Je to jako vystoupit z rychlovlaku a poslední zastávku dojít pěšky. Nemůžu to dělat moc často, ale není to vůbec špatný.
Případ alchymistovy dcery je přitom mnohem akčnější než Malé ženy. Stane se toho tam strašně moc, ale pořád s anglickou gentlemanskou důstojností. Ten případ vyřešíme, Watsone. Jistě. Ale než vyrazíme, ještě bych si dal trochu toho ledvinkového pudinku.
Něžné argumenty pro
Jsem feministka. Zku*veně emancipovaná. Silný ženský charaktery miluju. Vlastně to byl prvotní důvod, proč jsem kdysi v dětství vyměnila pohádky za fantasy. Protože koncentrace ženských postav, který jen nesedí v koutě a nečekají, až je někdo přijde zachránit, je nejsilnější právě zde.
Sestřenky byly tři. Tady je těch „něžných“ argumentů trochu víc. Pět nebo šest? Teda až na Dianu, v jejím případě je něžný pohlaví trochu nadnesenej pojem a určitě by mě za to minimálně kousla do ruky.
Mary a její strasti
Ústřední postavou je Mary Jekyllová. Potkáváme se s ní na pohřbu její matky. V okamžiku, kdy na ní padla veškerá tíha, jak se o sebe postarat. Musí záhy propustit veškerý, už tak značně prořídlý, služebnictvo a vyrovnat se s osudem siroty. Není to úplně vhodná doba na to potýkat se s dalším temným rodinným tajemstvím.
Přesto jí ho osud přihraje. I zde se bude muset Jekyllová vyrovnat s tajemným panem jménem Hyde. A co ty prostitutky s chybějícíma končetinama? To má bejt co? No, Mary to nebude mít jednoduchý. Bude potřebovat pomoc. Co ty další výplody z hlav šílených vědců? Ty by jako nemohly zaskočit?
Theodora a její finta „FŇ“
Knížka je geniálně pojatá. Každej autor se potýká s tím, jak čtenáři představit svoje postavy. Jejich vnitřní pnutí, motivaci, tak aby nestrávil půlku knihy popisnýma pasážema, který by jednoho unudily k smrti. Theodora Goss se s tím popasovala naprosto geniálně.
Příběh sice vypráví jedna postava, ale neustále jí do toho kafraj i ty ostatní. Sesbíráme-li tlupu dospívajících slečen, nemůže to ani vypadat jinak. Nemusíme se pak zbytečně zdržovat s nějakejma vysvětlujícíma odbočkama, což je fajn. Jakýpak s tím medle s*aní. A ty dialogy jsou navíc neskutečně dobrý.
Případ alchymistovy dcery do každý výbavy
Určitě další knížka, kterou vřele doporučuju na seznam pro holčičky od 8 do 99 let (nediskrimunuju, ale myslím, že holčičky přes stovku už si poraděj samy, ty už viděly všechno). Hned vedle Serafíny a Sestřenek.
Protože poznat děvčata, který si dokážou poradit s nepřízní osudu i se svým stínem, který zvládnou fungovat v pánským vycházkovým obleku i ve šněrovačce a vždycky věří v sebe, ve svý schopnosti a v to, že bude zase dobře, se neokouká v žádným věku.
Další díly:
Nestvůrné dámy na cestách aneb podporující síla sesterství
