Rudý vrabčák aneb petragun’s not dead

Rudý vrabčák je nesporným důkazem, že punk’s not dead, ačkoliv to zlý jazykové občas rádi tvrdí. Punk není mrtev. Naopak. Jestli se někde v hlubokým vesmíru nachází život schopný produkovat hudbu (nebo minimálně třením křídel o sebe vyluzovat zvuky), bude to určitě punk. Nebo řízný petragun.

Moravec, hodinový manžel

Z kápa a jeho posádky se podle všech dostupných důkazů stalo něco na způsob hodinovýho manžela: „Dobrý den, kapitán Moravec u aparátu, jak vám mohu pomoci?“ Po předchozí misi „přinesla jsem meloun“(totiž klobouk), si teď zahrajou na stěhováky.

Průser na obzoru

Žádný výhody v podobě provařených scének ze skopčáckýho porna z osumdesátek z toho ale nekoukaj. Ačkoliv věřím, že Gerasim by neprotestoval. Spíš to zavání dalším pořádným průserem. Planeta obývaná mimozemským druhem připomínajícím luční koníky, kam byli vysláni, je totiž trnem v oku švestkám. Ačkoliv zde v noci sněží, bude tu brzy pěkný horko.

Rudý vrabčák má nejhezčí planetu

Planeta tisíců světel se mi zatím z vesmíropisu Legie líbila nejvíc. Nejen proto, že zde vládne přísný matriarchát. Na párty místní smetánky smějí jen dominantní samice, který s sebou mohou vzít až tři mužský otroky. No, považte!

Na obranu ostatních planet musím zmínit, že na těžební planetě se krása hledá blbě a písek ten já vyloženě nesnáším. To je blbý mít v botě, natož na planetě.

Největší pankáč ze všech

K největším místním highlights patří bezpochyby Jednotykadlák. Karská odnož hippiesáckejch pankáčů je ve svým odporu proti systému skutečně kouzelná.

„Když se mámě nelíbily jeho dlouhý tykadla,
tak mu jedno medle krouhla, když jí zloba popadla.
Chtěl bych ti, mámo má, chtěl bych ti říct,
že jenom s petragunem cejtim se líp.“

Zaměřeno na pány

Přestože se ocitáme na planetě ovládané ženami, dostane se ke slovu převážně pánské osazenstvo. Nemohu přejít drobný exkurz do duše Giuseppeho Castellana, toho času kraksního šéfkuchaře. Pokud jste se při čtení Legie občas ptali, proč si na Vzdorující vydržují kuchaře, jehož pokrmy by mohly zabíjet, odpověď je nebezpečně blízko. Další kousek skládanky „proč ten dělá to a ten zas tohle“ na místě.

Distingovanost má svý meze

Profesorka Krasiński nám pak udělí životně důležitou lekci, že distingovanost je sice dobrá věc, ale svatý účel záchrany lidských (i jiných) životů světí prostředky a je v naprostým pořádku, když se z dámy stane kanál.

Petragun či pogo?

Jsem spokojená nadmíru. Oprášila jsem svojí rezistenci z Modrý vopice a poga na Letící dlažební kostku. Potěšilo mě, že ani v daleký budoucnosti nebude nic ztraceno, pokud budou existovat pankáči. Petragun či pogo, my všichni jsme gogo.

Nutnost k přežití

Vzhledem k tomu, že jsem Vrabčáka četla s akutním zánětem slinný žlázy, kdy mi nešlo bezbolestně ani spát a musela jsem ukončit veškerý pohyby, který nebyly nezbytný k přežití mýho druhu, je vidět, že čtení Legie není přežitek, ale základní potřeba.