Dát do kupy 100 věcí, který dělaly můj život v loňským roce hezčím, nebylo úplně jednoduchý. Stovka je prostě stovka. S postupně přibývajícími položkami jsem si ale jen potvrdila svou domněnku, že se mám krásně. Inspirovala jsem se článkem Denisy Hrubešový, která se zase inspirovala u Michelle Losekoot. Inspirujte se taky. Je to sice fuška, ale kdyby už nic, budete mít k ruce ready to use seznam, jak si vylepšit den.
Mých 100 věcí
1. Vidět, jak se Fínka zlepšuje v řeči – za cenu, že říká věci, co nechcem slyšet
2. Jet parním vláčkem, i když autem by to bylo rychlejší (možná i chůzí)
3. Číst knížky určený dětem a zjistit, že jsem možná neplánovaná cílovka
4. Koukat na advetní koncerty tlumočené do znakového jazyka a mít k hudbě nový rozměr
5. Loupat pomeranče a mandarinky – dospět do onoho zázračnýho momentu, kdy vůně a radost z jednoduchý činnosti přebije ty nechutně olezlý naoranžovělý nehty
6. Učit se znakový jazyk
7. Popovídat si s neslyšícím v ZJ – zaznakovat víc než „ahoj“ a třeba zjistit, jak se měl dotyčný o víkendu
8. Pouštět si k práci soundtrack z Cizinky – skotská tvrdošíjná nátura je totiž to pravý pro mojí pracovní morálku. Anebo taky ne…
9. Přeznakovávat Fíně před spaním pohádkový knížky – bolí z toho ruce, knížka nám furt padá z postele, ale jsou to vzácný chvíle, kdy jsme na stejný vlně
10. Koukat na Carnival Row – neuvěřitelná výprava, masky i kostýmy a spousta témat, který jako společnost řešíme furt dokola
11. Meditovat – v mým podání s RPG playlisty nebo Skyrim ambience a většinou z toho hlubokýho dýchání po pár minutách usnu, za mě geniální
12. Pravidelně si dělat snídaně – to mě teda někdy spíš sere, ale pocit, že mám každej den zdravý jídlo po ránu, za to stojí
13. Klidně usnout s dětma při čtení/znakování pohádek – i když vím, že později budu muset nejspíš ještě vstát
14. Sledovat Rod Draka – přestože prakticky nevytáhli paty z Králova přítaviště a Dračího kamene, za mě možná lepší než seriálová Hra o trůny
15. Poslouchat vánoční písničky v podání Boba Dylana
16. Psát svůj blog Spocklidem – ačkoliv mám nějaký plány, baví mě, že se o obsahu rozhoduju často na poslední chvíli podle aktuálního rozpoložení/témat a samotný psaní pro mě obvykle bývá dost katarzní
17. Fotit pro časopis Heroine – neumím se tvářit a trochu se stydím, ale ta štábní kultura kolem focení (obzvlášť catering!) je prostě super
18. Dělat rozhovory s inspirativními lidmi – už mám na kontě Kristýnu Sněgoňovou, Veroniku Krištofovou a Denisu Hrubešovou z Pickey (článek vyjde v únoru v Heroine)
19. Sledovat videa z projektu Žena v zenu – na příkladu mnoha žen napříč nejrůznějšími profesemi se ukazuje, že hejtům se nevyhnete tím, že prostě budete jen dobrý člověk
20. Každý ráno se sprchovat studenou vodou
21. Psát Kojícího Spocka – u dvojky Buddhy jsem si uvědomila, jak strašný období inkubátor byl a jak jsem ráda, že už to máme za sebou
22. Poslouchat autorský epický příběhy o zvířatech s vědeckou hantýrkou mýho syna Barnabáš
23. Vést workshop se středoškoláky na WŠ Příbram – Jak napsat anotaci ke knize svého života
24. Mít besedu s rodiči neslyšících dětí v Tamtamu v Pardubicích
25. Účastnit se s mým mužem projektu o komunikaci ve vztazích – „Karty, které otevřou srdce“
26. Vystupovat se svým příběhem na konferenci Svět podle Heroine – moje hrdinská prezentace slavila celkem úspěch, pocity předtím byly ovšem na umření
27. Jít si občas odpoledne na chvíli zdřímnout (a nechat děti, ať v klidu likvidují barák)
28. Krmit zvědavý kavky na dětským hřišti
29. Kupovat si croissanty v pekárně
30. Skládat puzzle
31. Číst si o dinosaurech
32. Cvičit jógu s Yoga with Adrienne
33. Dávat si při neštovicích vanu s tea tree olejem
34. Objednat si pizzu, když nestíháme uvařit, a nic si nevyčítat
35. Být při nastavování kochleárního implantátu v podpůrným prostředí – namísto vyčítání, že jsme neschopný, když Fína nespolupracuje, slyšet: „To je dobrý, ona se jen musí zahřát na provozní teplotu.“
36. Poslouchat písničky Bratří Orffů – fungujou skvěle při jakýkoliv náladě, těžce ceněný při tý blbý
37. Hrdě se přihlásit k těm, kteří si myslí, že písnička Surface pressure je přesně o nich
38. Poslouchat podcast #mojeargo na vlnách
39. Odebírat newsletter od Marie Helen a dostávat pravidelný tipy pro lepší zdraví
40. S tou stejnou Marií si pak dělat akupresurní masáže – zvlášť body pro játra bolí jako prase, takže mám ještě na čem pracovat
41. Sledovat storytelling na Weblíčku
42. Poslouchat Tvůrcast – podcast s božím Martinem Kavkou pro boží Pickey
43. Konečně strhnout a vyhodit zaprášený nebesa
44. Vylézt na rozhlednu Sedlo, kde jsem byla naposled ještě těhotná se Žofkou, a vidět, jakou cestu jsme ušli
45. Nacházet ve Fínčině žákovský jedničky z matiky a výtvarky
46. Dostat k Vánocům přeplatný časopisu Heroine
47. Sledovat příspěvky od Moderní sebeobrany
48. Potkat se naživo s Jasmínou Houdek a padnout si do noty
49. Dostat nejlepší radu: „Nedělej píčoviny a hlavně tvoř, to je totiž nejvíc.“ (Denisa Hrubešová)
50. Začít monetizovat na Pickey a sledovat, jak mi tam roste a vzkvétá komunitka úžasných lidí
51. Listovat novými knížkami a vonět k nim
52. Listovat starými knížkami a vonět k nim
53. Jít na křest Ženy filmového kritika 2 a děsně se řezat, když filmoví kritici čtou pasáže o mateřství
54. Bavit se u komiksů Johna Atkinsona aka Wrong hands – zvlášť u jeho románových crossoverů (např. Stephen King Lear, Fairy Godfather, Virginia Beowulf)
55. Číst si krásný recenze na Těhotnýho Buddhu
56. Jet vánočně ozdobeným autobusem
57. Mít přehled o nejdůležitějších událostech v appce Minuta N
58. Tvořit na sítě Nadačního fond Propolis33 příspěvky o inspirativních ženách
59. Vyhledávat si příběhy neslyšících a nedoslýchavých osob, které to dotáhly fakt daleko
60. Vidět několikrát film CODA a pořád nemít dost
61. Občas si dovolit jít spát brzo – jo, i když pak nic nestihnu nebo se nebudu koukat na seriál
62. Válet se o víkendu o fous dýl v posteli
63. Házet kameny do vody – už vím, co na tom ty děti mají
64. Darovat peníze lidem, co jsou na tom hůř
65. Dovolit si mazat ošklivý a nenávistný komentáře na sítích
66. Přát lidem k narozeninám a sledovat, když mají radost, že jsem si vzpomněla
67. Psát tajný laskavý vzkazy svým blízkým
68. Tancovat na debilní uvítací tóny při volání na úřady – letošní rekord je 11 minut v kuse
69. Koupit si sem tam nějakej dortík v cukrárně a nedat půlku dětem
70. Jít na koupaliště a vůbec se nekoupat – jen ležet na dece a číst si Rothfusse
71. Jít na kanadskou ambasádu na snídani pro Hrdinky
72. Omylem tam shodit na zem čokorolku a pak jí nenápadně sníst, protože zas takovej buržoust nejsem
73. Dojmout se u Bohem zapomenutých dětí
74. Pouštět si With a Little Help From My Friends kdykoliv se necítím dobře
75. Zařadit si k doposud nejoblíbenějšímu smutnýmu songu Jenny of Oldstones z Hry o trůny konkurenční I’ll fly for you z Carnival Row
76. Mít svůj ksicht na souborným vydání Spadu od Františka Kotlety
77. Při objednávání dárků si nakoupit i knížky pro sebe
78. Hledat si ve sci-fi/fantasy knihách pro mě důležitý témata – někdy nejsou hned patrný,
ale sci-fi kabát jim rozhodně sluší
79. Poslouchat Humpty Dumpty v horrorový verzi Michalea Fassbendera
80. Povídat si s Rafanem v pořadu Drive na Óčku – bonusovým dekorem byl můj syn, který mě tam doprovázel a celou dobu se tvářil výhružně
81. Být vzorem pro kluka, co má přirozeně špičatý uši a ve škole se mu kvůli tomu smějou
82. Používat fantasy a sci-fi hlášky v běžným životě
83. Vidět čím dál tím víc snahy o přístupnost obsahu pro neslyšící a taky se o ni snažit – moje vystoupení v Houpačkách v rádiu Wave je s přepisem
84. Potkat v Praze náhodně Martina Arnsteina, kterýho znám ze svýho blogu, a dostat od něj kytku z ubrousku
85. Na dotaz, co mi nabídnou za čaj, dostat v čajovně pivo
86. Používat citáty z Jméno větru jako mantry pro rodičovství
87. Poslat růžový sluchadla, který už Fína nepotřebuje, dál jiný holčičce
88. Sledovat o Vánocích znakované pohádky pro neslyšící – jsou skvělý, krátký, úderný, většinou vtipný, s poselstvím, dejte si je taky
89. Zavřít se na chvíli v dětským pokojíčku a něco si číst
90. Mít jako jediná s Petrou Procházkovou, mou nejoblíbenější válečnou reportérkou, při předávání ocenění #mojeheroine na nohou tenisky
91. Při výkřicích „hluchý debilové“ před školou pro sluchově postižené si uvědomit, jak jsem za svou neslyšící holčičku vděčná
92. Objevit fotku, kde Fína v inkubátoru frajersky ukazuje vulkánský pozdrav
93. Jet do Dinoparku v Plzni a vyfotit se se svou oblíbenou Maiasaurou
94. Nemoct se kvůli neštovicím účasnit společné moderované diskuze s polskou autorkou Mirou Marcinów, ale i tak dostat jejího Osiřelce s podpisem
95. Být prvně v životě tlumočená do znakového jazyka v rozhovoru pro Dětský sluch – vyjde letos
96. Při jízdách se dvěma dětma narvaným MHD zas a znovu zjišťovat, že vstřícní a laskaví lidé stále existují a není jich málo
97. Mít k Vánocům od tchýně udělaný jeden druh cukroví jen pro mě
98. Usmívat se na cizí lidi. Jen tak.
99. Říkat NE, když nechci říkat ANO
100. Zjistit, že Leonard Nimoy byl nejen báječněj Spock, ale psal i básně. Skvělý básně.
