Připravena zemřít za svou věc. Marina Abramović používala tělo jako plátno i nástroj
Tělo je fascinující nástroj. Jeho dokonalost a krásu často pochopíme, až když překonáme hranice, ve kterých jsme zvyklí fungovat. O tom ví své i Marina Abramović, performerka, která ve svých vystoupeních často riskovala své zdraví i život.
Gábi, schovej se!: holokaust očima malé holčičky
Není žádnou výjimkou, že knížky, které pořídím dětem, čtu nakonec já. Nejinak tomu bylo i u Gábi, schovej se. Nejsou tam dinosauři, jednorožci a dokonce ani Spiderman. Přesto si ji nesyslete jen pro sebe a čtěte ji i dětem. Přináší totiž v light verzi naprosto autentický prožitek života židovské rodiny za druhé světové války.
Jiří Dědeček: Dobrý rána a krásy crowdfundingu
Jiří Dědeček loni vybíral na svou básnickou sbírku na Doniu. Miluju jeho texty. Jsou vtipné, sarkastické, i když ne vždy o úplně jednoduchých věcech. On sám mi už jednou život zachránil. Přispět mu na knihu bylo to nejmenší.
Když jsem nemocná, koukám na filmy
Když ležím s horečkama a třesu se zimnicí, nejde kolikrát dělat vůbec nic. Číst si ani pracovat. Scrollovat po sítích je životu nebezpečný. Tak koukám na filmy. Co si pustit, když jste nemocný?
Co se ti stalo? Nedupat v traumatu jako slon v porcelánu
Žít život není sranda. Od narození člověk schytá desítky ran. Od drobných oděrek až po těžké fraktury. Traumatizovaných jedinců se pak často neptáme na správné otázky. O posunu od „co je s tebou“ k „co se ti stalo“ vypráví právě tato kniha. Zraněné děti, traumatizovaní dospělí Říká se, že neexistuje výchova, která by vedla k tomu, aby dítě nemuselo v dospělosti vyhledat […]
Holky se neperou a kluci netančej!
Kolikrát už jste slyšeli, že nemůžete něco dělat jen na základě toho, že jste kluk nebo holka? Kluci netančej! je podporou pro všechny kluky a muže, co si kdy přáli nazout piškoty a proběhnout se po sále. Štít proti všem, co tvrdí, že abyste mohli tančit, musíte být holka nebo gay.
Člověk je tam od toho, aby dítě chránil, říká vychovatel v ústavních zařízeních Tomáš Morávek
Pro článek nikdy nevyužiji kompletně celý rozhovor. Někdy je to škoda. Jako třeba teď. Tomáš Morávek o ústavní péči pro děti mluví věcně, bez zbytečných frází, s nadhledem, a hlavně s nadějí, že systém i lidi v něm se mohou změnit. Je v názvu Nebuď p*ča dlouhé nebo krátké i, jaké jsou největší chyby systému a na co by se měl ptát každý, kdo se chce stát vychovatelem?
Láska, smrt a všechno zlý: horor jako forma sebereflexe
Měla jsem možnost přečíst si Láska, smrt a všechno zlý mezi prvními. Dostala jsem tak příležitost přehodnotit svůj postoj k hororům (Kláro, nečti to!) i ke strachu obecně. Martin Paytok je možná tichá voda, ale rozhodně o něm ještě uslyšíme.
Když se rozestoupí mraky: jsme větší než naše bolest
Novela mojí kamarádky Ingrid Tůmové Když se rozestoupí mraky je útlounká knížečka. Její decentní bílozlatá stylizace na mě od začátku působila až posvátným dojmem. A což teprve když se od té zlaté odrazí světlo, jako by se v nebesích na chvíli udělala díra.
Dr. House by měl radost: bizarní symptomy a lékařská vyšetření
Poprvé za deset let běhám po doktorech čistě jen kvůli sobě. Radost z toho nemám. Dokážu si představit minimálně stovku zábavnějších činností, jak trávit čas. Včetně loupání brambor, koukání na Riskuj a čumění do zdi. Přestože jsme s Fínou v čekárnách vyseděly nejeden důlek, pořád jsem si nezvykla.