Hoď tam svýho prezidenta aneb už jen týden s deštníkem a v holinách
Přátelé, v pátek a sobotu si volíme svýho prezidenta. Dalo by se říci, že po tom, co tam deset let seděl Miloš Zeman (nebo pádloval na člunu, nebo byl hermeticky uzavřen v akváriu…) už nemůžeme sáhnout vedle. Tak prdlajs! Můžeme…
Zlý jelen aneb Klicperovo intersexuální halali
Mohlo by se zdát, že můj život ztratil na lesku, jelikož jsem toho v mnohém roce zatím mnoho nepřečetla. To je pravda. Za to se věnuju jiným kratochvílím. Začala jsem opět chodit do divadla. Zlý jelen byl první truňk po nezamýšlený abstinenci…
Holčičí síla aneb armáda víl s ostrejma loktama
Vypadá to, že jsem se na starý kolena stala idolkou malých holčiček. Nežádala jsem o to. Nijak výjimečně jsem se o to nezasloužila. Když je to ale jednou tady, můžu říct jen jediný: „Je to dar!“ A neposrat to.
57. Vystřižený scény
Vystřižený scény – pozdní sběr Bloo…bloo…bloopers. Je fajn vědět, že některý věci se prostě nemění. Jsem dáma na úrovni, umím bezchybně mluvit a paměť mám lepší než slon indickej a africkej dohromady…akorát že vůbec. Tak si na mě vzpomeňte, až budete mít den blbec. Jsem v tom s váma! Enjoy a sláva nedokonalosti:) Komplet Neslyšící příručka, kde si společně nastavíme komunikaci na nadsvětelnej mód. […]
100 věcí, které mi v roce 2022 dělaly radost
Dát do kupy 100 věcí, který dělaly můj život v loňským roce hezčím, nebylo úplně jednoduchý. Stovka je prostě stovka. S postupně přibývajícími položkami jsem si ale jen potvrdila svou domněnku, že se mám krásně…
Veronika Krištofová: „Odbourat předsudky a nebát se dělat si ze sebe legraci.“
Dělat spoustu různorodých věcí může být pěkný průser…nebo naopak velká paráda. Veronika Krištofová, autorka knížek o Eliášovi, je žena mnoha talentů a schopností. Herečka, scénáristka, divadelní režisérka, píše knihy a autorské hry, dělá interaktivní vzdělávací programy do škol, má galerii…Všechno elegantně kombinuje a stíhá, nic a nikoho nehází přes palubu a jako správná kapitánka pluje tam, kam jí velí srdce (btw nejlepší kompas)…
Novoroční slzy aneb 2023 bude rokem kloboučku s pírkem sojčím
Mám za sebou hezký rok. Po celkem dlouhý době mi nikdo neumřel a ani jsem se nemusela strachovat o ničí život a zdraví. Přesto jsme měla na novej rok v očích slzy. Proč? Inu, řítit se životem jako Bugasseratti Monopost má svý výhody. Zválcuju všechno…blbý je, že občas i sebe.
2022: Ohlédnutí za starým rokem
Co přinesl rok 2022? Ke konci roku není pro samý bilancování kam šlápnout. Co se povedlo a co radši zametem pod koberec na příště. Připojuju se se svým osobním ohlédnutím za dva dvojkou i já. Take it or leave it.
Spad je ideální vánoční čtení aneb nejlepší Kotleta ever
Spad je nejlepší kniha od Františka Kotlety so far. Na souborko jsem se vrhla v době adventu. Načasování ale vlastně nemohlo být lepší. SPAD je totiž, ačkoliv na to vůbec nevypadá, dost vánoční čtení…
Pět jazyků lásky aneb je jedno, kterým mluvíš, ale občas drž hubu
Pět jazyků lásky mi vždycky znělo dost seberozvojově. Kniha, co jsme dostali, statečně lapá prach. Pak se ke mně ale dostal test a prokrastinující se stébla chytá, víme? Ze svejch insightů jsem sestavila tuhle přízemní verzi pro obyčejný smtelníky. Tak si jí dej. Jde totiž o lásku. A jsou ty Vánoce…