„Kdybych vám poradil, abyste se naučil bruslit, neodvětil byste, že máte mizernou rovnováhu. Člověk se učí bruslit tím, že se potácí a dělá ze sebe hlupáka. Ve všech věcech dělá pokroky tak, že ze sebe odhodlaně dělá hlupáka. Nikdy nenapíšete dobrou knihu, dokud nenapíšete několik špatných.“
(z dopisu G. B. Shawa začínajícímu spisovateli Reginaldu Goldingovi Brightovi)
Už 3 roky
Spocklidem byly letos v červenci 3 roky. Tři roky pro nás tvořím. Čtvrtým rokem ze sebe odhodlaně dělám hlupáka. Zamýšlím se, zkouším, šlapu vedle, nešikovně došlapuju a občas z toho nakonec vyleze něco, co pomůže nejen mně, ale i někomu dalšímu.
10 článků, co si přečtěte
Sestavila jsem pro vás (subjektivně jak sviňa) výběr 10 nejdůležitějších článků, které byste neměli minout.
- VonTree Candle – když je všude kolem tma, zapal svíčku – o Evě Vontrobové, která v 15 přišla o sluch a dnes vyrábí báječné svíčky
- Krajina 0 aneb dospívání je nebezpečná oblast – nejlepší divadelní představení, které jsem viděla za posledních 34 let
- 1 věta, kterou by měli slyšet všichni rodiče dětí s KI – jako rodiče si nikdy nemůžeme být dostatečně jistý, jestli to děláme dobře, každopádně tohle vás trochu uklidní
- Kristýna Sněgoňová: „Tvrdili, že paní se dvěma dětmi nemůže psát sérii s Františkem Kotletou.“ – Kristýna Sněgoňová je super, čtěte jí a přečtěte si tenhle článek
- Poprvý do školy aneb exkurz do tiché 1.A – jak jsme šli s Fínkou prvně do školy
- Imposter syndrom aneb i doškař může být rytířem – možná jsem jen obyčejný doškař, i tak m imůžou říkat sire
- Emancipace zas*aná aneb buď čím chceš, ale! – následuj své sny, ale nejdřív si doma ukliď
- „Nemáš zač“ nebrat aneb ocenit se za každej slint – proč neříkat nemáš zač a co říkat místo toho (fantasy/sci-fi inspirace)
- Logopedie vol. 2 aneb vrať se k primárnímu programu nebo se vypni – při nácviku řeči se z rodiče občas stává Terminátor
- Zatracenej perfekcionismus aneb dokonalost nakopej do koouhoolah – „Ahoj, já jsem Klára a jsem tak trochu perfekcionistka.“ „Ahoj Kláro!“
Už nejsem osamělý vlk
Zároveň je to už rok, co funguju na Pickey, kde můžete najít bonusové články navíc. Mám to nastavené (možná blbě a naivně) tak, že radši přestanu psát úplně, než abych zpoplatnila komplet všechno. Ale psát (nejen román, ale cokoliv) je podle spisovatele E. L. Doctorowa „…jako řídit auto v noci. Vidíte jen tam, kam svítí vaše světla, ale můžete tak zvládnout celou cestu.“ Abych se v té tmě neztratila a nepřestala, potřebuju občas pomoc. Jak mě můžete podpořit?
- Kupte si a přečtěte si Těhotnýho Buddhu. Můžete si ho pořídit přímo ode mě s podpisem a věnováním.
- Doporučte Buddhu dál. Dejte o něm vědět svým přátelům nebo o něm napište recenzi na Databázi knih či Goodreads. Chvilka vašeho času může pomoci s rozhodováním někomu dalšímu.
- Podpořte mě na Pickey. Kupte si sem tam článek, který vás zaujme (už je jich tam kolem třiceti), nebo si mě rovnou předplaťte. To pak získáte ony bonusové články navíc k obsahu zdarma a taky mou vděčnost a lásku. Mrk, mrk. Myslela jsem i na ty, které čtení čehokoliv navíc stresuje, ale přesto mě chtějí podpořit. V tom případě vyberte předplatitelskou almužničku.
- Kupte si v předprodeji Kojícího Spocka. Začátkem roku na něj pravděpodobně poběží crowdfundingová kampaň, tak mě ušetříte stresu, panických atak a hanby, že si to nikdo nekupuje. Dám včas vědět.
- Za sdílení článků, co vás zaujmou a máte pocit, že můžou udělat radost i někomu dalšímu, budu ráda. Vždycky.
Celý život jsem se snažila být osamělý vlk, co všechno zvládne na vlastní drápky. Teď už na to kašlu. When the snows fall and the white winds blow, the lone wolf dies but the pack survives. Jsem s váma. A moc ráda. Buďte se mnou ❤️
