Poslední pán Prstenu aneb kdo je tady sakra padouch?

Poslední pán Prstenu je zvláštní knížka. Když jsem jí kdysi dostala, dost mě to vyděsilo. Co to sakra je? Na obálce chlápek s armádou mrtvol v zádech, co se tváří jako Aragorn v poslednim tažení proti Mordoru a nicneříkající, celkem zavádějící název…
Matka v každym levelu aneb víc respektu méně slov (co se nepromíjej)

Rozmohl se nám tady takovej nešvar. Téměř každá matka se za svý funkční období aspoň jednou setká s tvrzenim „Ty jsi unavená, jo? Počkej až budeš mít tři.“…
20. Počasí

Počasí Pojďme vyladit nezávaznou konverzaci o pár znaků výš a nikdo si na nás nepřijde:) Btw, máte-li další stopařský hlášky o počasí, sem s nima!:) Komplet Neslyšící příručka, kde si společně nastavíme komunikaci na nadsvětelnej mód. Hrajete World of Warcraft? Neslyšící jo!
Jsem multipotenciál aneb až vyrostu, budu všim, čim chci

Naše společnost multipotenciálům moc nepřeje. Pořád je v nás zakořeněný, že si máme vybrat jednu věc, jednu misi a tý se držet jak h*vno košile. Neohlížet se, neustoupit ani o krok. Co když si ale jednu věc vybrat nemůžu? Aspoň ne dlouhodobě? Mám se pak zastřelit?
Sídlo červa aneb s klaustrofobií si tu šmákneš

Sídlo červa je další kratší prací od G.R.R. Martina. Vedle všech milionstránkovejch dílů Písně ledu a ohně působí příjemně osvěžujícim dojmem. Zdání však klame…
Priority aneb druhej nejoblíbenější záporák

Vyp*čit si priority je oříšek. Alfa a omega všeho. Sama jsem to poznala na vlastní kůži teď o víkendu. Snažila jsem se nahnat odstavce na povídku do soutěže a zároveň vyplodit článek o multipotenciálech….
19. Maisie, Goya, Kellerová

Tichá síň slávy I. – Maisie, Goya, Kellerová Slavnostně otevírám Tichou síň slávy. Takovou komnatu nejvyšší potřeby, kam si můžete chodit pro inspiraci, že zvládnout se dá opravdu všechno. Dneska Maisie, Goya a Hellen Kellerová:) I neslyšící pařej World of Warcraft. Táta je taky terminátor aneb čim víc terminátorů, tim větší legrace. Komplet Neslyšící příručka, kde si společně nastavíme […]
Svět je jako zrcadlo z Erisedu. Netřískej s nim!

Prej nikdo z nás nevidí svět takovej, jakej opravdu je. Vidíme ho totiž takovej, jaký jsme my. Každej úplně jinak. Po svym. Pokud vyloučíme enormní výskyt očních vad napříč celou populací jakožto naprosto nelogický vysvětlení, tak na týhle teorii něco bude…
Věk nenávisti aneb když města hoří

Svět jak jej známe, přestal existovat. Všechno zašlo až příliš daleko. Města a bytosti druhýho světa už se nemohou dál skrejvat před zraky obyčejnejch smrtelníků. Pardubická dryáda, karlovarskej kentaur…
Tvůrčí proces je nevděčná ludra aneb piš, srabe

Tvůrčí proces je divnej patron. Někdy mě jak z děla vystřelí do netušenejch výšin. Někdy je zas až zbytečně sračkoidní. Mazlavě hnusnej. Táhne se jak smrad bez sebemenší vyhlídky na to, že by se to někdy mohlo zlepšit…