Tetris aneb nemůžeš vyhrát, nejsi Chuck Norris
Vzpomínáte si na Tetris? Seshora padají kostičky různých tvarů. Hotový boží dopuštění. Cílem je poskládat je na sebe tak, aby nikde neproklouzla ani veš. Plná řada bez mezer pak zmizí a zajistí mi přežití ve hře na minimálně dalších šedesát sekund…
Odpusť mi aneb moje rodičovský zločiny
Odpusť mi, Fíno. Věta, kterou hned po „mám tě moc, ráda“ říkám svý dceři asi nejčastěji. Nebo ji hodněkrát mám i jen tak v hlavě. Fínka byla minulý týden v nemocnici. Opět. Jako už tolikrát předtím.
Hnutí pro život vrací úder aneb jít proti armádě s houkadly
Hnutí za život mě zas jednou vytočilo. To jsem se zas pěkně nasrala. Záchranář Vít Samek zorganizoval veřejnou sbírku na Postinory pro znásilněné Ukrajinky. Aspoň minimální naději v tom všem zmaru. Impérium Hnutí pro život ČR okamžitě vrátilo úder. Takhle prý funkční pomoc nevypadá.
Rodičovství není p*del aneb radši ty holiny sundej
Kríze rodičovství. Stav, do kterýho se dostane každej rodič. Ti, co tvrdí, že se jich to netýká, že jim se to stát rozhodně nemůže, jsou tam nejspíš až po krk. Teče jim do gumáků, začínají je studit palce a s nima zamrzá i ten věčnej krizuvzdornej úsměv na tváři…
Život jako umění aneb styl se mění, sdělení zůstává
Život sám je umění. Hláška, která byla vyřknutá už tolikrát, že i desátej nálev Obočí dlouhýho věku je vedle ní pořád celkem fresh. Jednou za čas ji vždycky někdo vypustí do éteru, abychom nezapomněli a mohli se s tím vyrovnat. Jmenovitě třeba Blaise Pascal, Charles Bukowski, Oscar Wilde…
Inspirace aneb musíš začít a ona přijde
Inspirace. Zlatej prášek, kterej pobízí k horečný činnosti všechny tvořící individua už po staletí. I ti, co by si nejradši jen váleli šunky a popíjeli absinth, dokud na dně lahve nespatřej zelenou vílu, díky ní zvedaj zadky a vytvářej svý dekadentní mástrpísy.
Království za informace aneb svoboda i zodpovědnost projevu
Informace je new black. Už odpradávna byla účinným platidlem nebo komoditou, která byla sama o sobě k nezaplacení. Moudrý horákyni se za dobrou radu platilo zlatem. Zatímco teď jedna válka probíhá celkem tradičníma metodama v terénu přímo na Ukrajině, další probíhá ve světě jedniček a nul. I ona však umí bejt stejně neúprosná…
Logopedie á la zombie aneb s motivací chodící mrtvoly
Můj vztah k logopedii zatím prošel několika fázemi. Od zaklínače, co odhodlaně bojuje proti temnotě, drápům a komunikačním bariérám, přes terminátora, co jede jako stroj naplňující program, pro kterej ho stvořili…no a teď jsem zombie. Walking logodead. Nedokážu najít nic, co by můj vztah ke každodenním cvičením momentálně vystihovalo přesněji…
Válka na Ukrajině aneb stojím za obyčejnými lidmi
Válka je svinstvo. Železnou pěstí dopadá na všechny. Nejvíc však na obyčejný lidi. Vždycky to ods*rou. Na obou stranách. Jsem obyčejnej člověk. Mám dvě malý děti. Nedokážu si představit ani polovinu z hrůz, co teď ty lidi prožívaj. Proto teď cejtím takovou bezmoc…
Už ani jedna aneb ženy jsou taky lidi
Už ani jedna. Nikdy víc. Myslela jsem si, že žijeme ve 21. století. Jak je teda možný, že v Polsku prosadili jeden z nejpřísnějších protipotratových zákonů. Těhotenství lze legálně ukončit jen v případě, že byla žena znásilněna, nebo když je její život v ohrožení. Druhý případ zjevně není tak důležitý, protože několik žen následkem týhle moderní inkvizice už zemřelo…