Láska z ryzího kovu aneb sedm let svoji, zatim živý
Pravá láska se prej pozná. Okamžitě. Jak jako?! O symptomech už nikde nepíšou. Začne mě svrbět chřípí? Rozšířej se mi zornice? Začnu dávit mýdlový bubliny? A co je vlastně pravá láska, když už jsme u toho? No?
Poslání k pos*ání aneb zůstat naživu kolikrát stačí
Poslání. Důležitá mise, pro kterou jsme byli stvořený. Vnitřní žár a vnější tlak, co z člověka vybrousí mimořádně kvalitní diamant. Zkus si to říct nahlas. Jak ti to zní? Mně teď už dost blbě…
Smrt neni bubák aneb děsivej je život, kterej nežiju
Smrt. Všemi nenáviděná, všemi obávaná. Naprosto neoblomná ve svý definitivnosti. Jeden z mejch největších strachů. Ať už se jedná o smrt mojí, nebo hůř smrt mejch blízkejch. Přitom to s ní, dámou zubatou, nemusí bejt nutně tak hrozný. Ve výsledku se může ukázat jako celkem sympaťačka, jejíž přijetí mi může život usnadnit. Ne-li ho dokonce změnit…
Naše sluchová vada aneb slyšet očima, mluvit rukama
Sluchová vada je něco jako domácí zvířátko. Když si jí přivezu domů, všechno rozkouše a podělá. Jakmile si ale zvyknu, na mráz už jí nevyhodim. Naše dcera sluchovou vadu má. Těžkou. Její praktická hluchota znamená, že nemluví jazykem našeho kmene…
Mučednictví sucks aneb raději nechcípat, ale když už, tak efektně
Mučednictví je povahovej rys, kterej majiteli do života mnoho srandy nepřinese. Mně teda rozhodně nepřinesl. Vezmu-li v potaz, že to navíc málokdy někdo ocení, jsem pro zahodit tenhle přežitek někam hodně daleko. Ideálně až tam, kam slunce nesvítí…
Buddha úvod nepotřebuje aneb začínáme sázet
Tohle měl bejt úvod. Těhotnej Buddha se ale nakonec obejde bez něj. Nepotřebuje ho. K čemu taky. Už přes rok víte, že píšu jak prase, že rozhodně nemam žádný osvědčený recepty na nic (jen historky z natáčení) a že je to se mnou někdy pořádný sci-fi…
ADHD aneb s rychlostí Flashe, ale s nulovym fokusem
ADHD. Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Luxusní kombo poruchy pozornosti s hyperaktivitou. Nálepka, kterou se celkem běžně značkujou dnešní děti. A to nejlíp sešívačkou přímo na čelo. Nálepky a škatule jsem nikdy neměla moc v oblibě. Ale…
Sluha aneb nejdřív plň sebe, pak povinnosti
Služebník. Sluha. Slouha. Služebníček. Vedle bojovníka další z mejch osobních archetypů. Je to přesně to, co často nevědomky křičim v okamžicích čirýho zoufalství: „Nejsem vaše služka!“
Kojení je zvrhlost aneb how dare you!
Kojení. Záchranný lano předávaný po ženský linii už od počátku věků. Důmyslnej mechanismus zajišťující přežití, co na požádání vydá odpovídající množství potravy. Bez přípravy. Bez aditiv. Bez ztráty na životech…
Voda s po(c)klidem aneb 2021: Otavská odysea
Moje voda, jakožto skalního fantasy a sci-fi fandy, už nikdy nebude taková jako kdysi. Vodáckej true feeling jde ke dnu jak kánoe s dírou velikosti úst starý ženy…