Přátelé, dovolte mi, abych vám představila Serafínu. Knihu, k níž mám ryze osobní vztah, protože mi v podstatě zachránila život. Když mi umřela dcera, moje srdce se zastavilo. Část mě tam zůstala s ní na operačnim sále, zabalená v kusu krvavýho prostěradla...
Oproti jedničce se trochu víc sčuchnem s Ralgary. Doslova. Hlavně s jejich odpadlickou vyhoštenou sekcí, která si vydělává jako gladiátoři v aréně. Drsný MMA z daleký budoucnosti. Kam se hrabe Oktagon. Naši zápasníci v těžký váze by proti těmto dvoumetrovejm, gekony připomínajícim potvorám, obstáli jen těžko...
Záporoží hoří a celý houfy místních kozáků (proto ten knír v názvu, já jsem jako udělala vtip) se dávají do pohybu, aby zatnuli tipec svejm odvěkejm vlkodlačím nepřátelům. Hafani se společně se svojí královnou opevnili v mrtvý Pripjati, městě duchů, a zoufale se snaží bránit, co se dá...
Budoucnost daleká tak akorát, abychom se nemuseli zbytečně stresovat, že už to máme za pár. Solární válkou ekonomicky i početně zdevastovaný lidstvo zachránili Protektoři, olbřímí hmyz ovládající pokročilý technologie. Vzápětí ho za příslib ochrany využili jako hrubou pracovní sílu a funkční materiál pro stavbu mezihvězdnejch bran...
Za divokejch časů karantény někdo šil roušky, někdo zachraňoval pivovary, někdo divadla. My jsme projevili svý lidský kvality v projektu Linka 451 aneb Zachraňte knížky. Kdo koho vlastně zachránil, je otázka, protože mít co číst za dlouhejch zimních (i letních!) večerů, může bejt konkurenční výhoda zajišťující přežití...