Ředitel a hydra: škola smrdí od hlavy, hydra od všech
Málokdy čtu nudné knihy. Abych se v metru smála nahlas, se mi ale taky neděje každý den. Ředitel a hydra je další skvělý tip z newsletteru Katky Kalivodové Foltánkové, který odpovídá na několik zásadních otázek života a smrti. Jaký druh česneku zvolit, pronásleduje-li vás upír, a proč je naše školství tak dementní systém.
Úmluva proti násilí: každé znásilnění má následky, i když nejsou vidět
Úmluva proti násilí je za poslední roky asi nejblíž k tomu, aby byla konečně ratifikována. 24. ledna o ní bude hlasovat Senát. Příběh z nedávné doby o Aničce, které se za opakované znásilnění nevlastním otcem nedostalo žádné spravedlnosti, jasně ukazuje, že stávající právní úprava dostatečná není. Co můžeme udělat každý z nás?
Krámek s fantazií: před smrtí nás neochrání nic, ale láska jí dává smysl
Smrt a truchlení se nějakým způsobem dotýká každého z nás. Krámek s fantazií je tedy svého druhu univerzální knihou. Připomíná nám, že ačkoliv jsme všichni někdy někoho či něco ztratili, pořád tu jsme. Nikdy není pozdě se znovu zvednout a snít. Smrt totiž umí být pěkně beznadějná, ale zároveň přináší výzvu, abychom skutečně žili.
Potřebuju lásku, čas a obyčejnost, říká studentka Mediálních studií s DMO Anežka Mejtská
Anežka Mejtská by mohla být úplně obyčejnou mladou ženou. Také by jí být chtěla. Kvůli dětské mozkové obrně má problémy s rovnováhou a koordinací, chodí o berlích a neustále slýchá, co má s nohama. Velmi křehký rozhovor o tom, že být “nad věcí” nemusí být dar.
Nenávist je pro nás přirozenější, než láska. Leoš Kyša o Sudetech, domově a příbězích
Řezník z Bruntálu napsal první knihu pod svým občanským jménem. Jako Leoš Kyša je víc realistický a míň zběsilý než František Kotleta. V Sudetenlandu se mu podařilo zhmotnit zkušenost, která je v mnoha ohledech univerzální. V nečekaně intimní zpovědi přišlo na to, jak prožíval revoluci, kde se cítí doma a proč jsou Sudety palčivé téma i dnes.
100 věcí, které mi v roce 2023 dělaly radost
Rok 2023 mi přinesl hodně úsměvů. Někdy jen na půl huby a někdy výrazně křivých, ale pořád úsměvů. Opět inspirovaná Michelle Losekoot jsem sestavila seznam 100 věcí, které mi dělaly radost. A co vy? Už máte ten svůj?
Strnadův efekt. Den nezávislosti po česku
Mimozemských invazí už tu bylo habaděj. Strnadův efekt je ale dost jedinečný. Proč? Když přiletí hnus z vemíru, málokdy je nějakým způsobem důležitá Česká republika. Většinou ji nikdo ani nezmiňuje. A aby byl jedinou nadějí lidstva rozvedený chlapík z Mostu, co se živí jako skladník?
Jak jsem si myslela, že v dospělosti budu všechno vědět
Když jsem byla malá, byla jsem přesvědčená, že všichni dospělí vědí, co dělají. Z mé perspektivy se v každé situaci zachovali naprosto zoddpovědně. Říkala jsem si, jak budu taky taková, až vyrostu. Zhruba teď přicházím do věku svých rodičů, když jsem k nim takto vzhlížela a…nestalo se nic.
Hrad ve Skotsku. Všichni potřebujeme cítit, že je svět v pořádku
Když potřebujeme udržet pohromadě svět, do kterého nám před chvílí vrazila demoliční koule, bereme zavděk vším. I romantikou. Hrad ve Skotsku je vánoční čtení do těžkých časů, které nikoho neuvrhne do ještě větší deprese. Jako bonus vás navíc teplo krbu i sladová whisky prohřejí až na kost.
Lego je vrženo. Proč pod stromečkem nikdy neurazí?
U nás doma máme Lego ve velké oblibě. Hraje si s ním už několik generací Machutů i Svobodů. Zatímco u dětí se tato bohulibá činnost houfně podporuje, na dospěláky stavějící si Helicarrier Avengerů se občas hledí skrz prsty. Úplně zbytečně. Lego je totiž geniální metafora.